blog.o106.com

Již od časného rána to vypadalo na krásný a poklidný den. Na návesní vývěsce bylo ohlášeno pár útoků, z nichž neměl být žádný veliký. K obědu zase obilná kaše. Morálka v mužstvu byla pokleslá. Jak se však ukázalo naše vojáky hned po ránu nastartovalo 10 bernidel neutuchajíce bušících do městské zdi. Když se přidalo i 15 katapultů doprovázených bojovým hlaholem stovky pálkařů, bylo po poklidné snídani. Mezi obránci vznikla menší roztržka, kdo si tu bandu za zdí dá jako ranní rozcvičku. Byla to celkem sranda, když jim bafař vysvětloval princip kámen – nůžky – papír. Ti hrdinní rekové to nebyli štond pochopit. Nakonec je musel rozbafat. Vyhráli pretoriáni. Oblékli zbroj a než vyšli před bránu, tak nepřátelé umřeli vyčerpáním.
http://travilog.org.ua/cz/2706548/34b3d … ccab153b74

Za par minut se situace opakovala, stejný hlahol.. že bych měl slyšiny? Nikoli. Za zdí bylo úplně to samé co před chvílí. Na řadě byli Falangové. Tentokrát byli rychlejší a byla pěkná rubačka. Někteří se vrátili dokonce s lehkým zraněním, ale většina s mindrákem, že si ani nesekla.
http://travilog.org.ua/cz/2638733/4a173 … 7270d7b24e

Nechal jsem si uvařit utrejch, a když mi ho přinesli, za zdí zněl zase ten známý hlahol. Nenechal jsem vzrušení cloumat mým majestátem a v klidu se věnoval rozhánění páry na vařicím hrnkem. Teď již nikdo neváhal. Do obrany se zapojilo přes milion jednotek a za 0,421 vteřiny bylo po bitvě. Místní statistik (bafař) tak ustanovil nový rekord.
http://travilog.org.ua/cz/1806553/26e51 … d8cdf4907d

Bylo mi divné, že v posledním útoku přišlo jen 99 pálek. Celý den jsem pak rozjímal a věnoval se počítání podpor, kdo k jakému praporu patří. V koutku duše mne však stále hlodal ten pálkař. Večer se vše objasnilo. Přišel sám. Bafařovi jsme dali roubík, aby osamocený pálkař neumřel. Měl jsem v plánu ho mučit za to, že mi nedal celý den pokoje. Na skřipci v mé pracovně pak přiznal, že zabil Kenedyho, upálil Husa, že může za oteplování planety a vybíjení ohrožených druhů (prý nás)….. a největší vrchol byl, když přiznal, že podváděl manželku s vojínem Smolíkem v přijímači. Už jsem to nemohl poslouchat a vyndal bafaři roubík u úst.
http://travilog.org.ua/cz/5349758/dc91e … 5d83f23a4f

Zbytek večera byl poklidný.

Podpory
Tento den byl z hlediska počtu příchozích podpor průměrný. Občas bylo třeba vrátit Imperána, slídiče či jiného darmožrouta. Nic neobvyklého.

Obilí
Situace kolem výživy Vašich jednotek byla tento den velmi dobrá.

Někdy hodiny sedím a koukám na telefon a čekám. Nevím vlastně na co. Někdy možná na to, až někdo konkrétní zavolá. Někdy na telefonát od někoho, kohokoliv. Někdy možná na to, až seberu dostatek odvahy k tomu, abych zavolala já. Některým lidem se volá snadno, vytočíte číslo, řeknete, co máte na srdci a zase zavěsíte. Některým lidem se volá mnohem hůř, hlavně když nemáte nic určitého na mysli. Prostě jen chcete chvíli mluvit. Nebo poslouchat toho na druhé straně, ať už vám povídá cokoli. Nebo prostě jen chcete aspoň na několik vteřin nebýt sami, zažívat pocit absolutního opuštění, bezcennosti a bezsmyslnosti existence. Ale kolik takových lidí máte v telefonním seznamu, kterým můžete zavolat kdykoli, když na vás takový pocit dolehne? V mém jich moc není, ale není to jejich chyba. To jen já bych musela vytáčet telefonní čísla každou minutu svého života, abych přehlušila ten pocit absolutního osamění, který mě provází každý den. Možná by se mohlo začít obchodovat s telefonními čísly pro osamělé lidi. Stačilo by poslat šek a na oplátku by vám poslali seznam čísel lidí, kteří by byli ochotni poslouchat a hovořit s lidmi jako jsem já. Se zoufalci, kteří nemají nikoho, na koho by se jinak obrátili a tak se ve své samotě utápějí sami. Obchodovat se samotou…že to ještě nikoho nenapadlo?

frífoto.sk

Jedlo za včerajšok:

R: NIČ

O: NIČ

V: NIČ 

Včera večer som mala chuť najesť sa ale našťastie som to nejako prežila. Pustila som si telku a snažila som sa sústrediť na to čo dávajú a nie na jedlo. Niekedy mám pocit, ako keby som bola už úplne prepitá. Keď mi je na odpadnutie tak si dám nejakú malinovku, popri tom kávu počas celého dňa.  No a občas mám pocit, že to všetko asi vyzvraciam, tak som plná tekutín.  No ale keď zasa nepijem, tak mi je na odpadnutie alebo mi škvŕka v bruchu, čo je dosť blbé.

Mama sa ma včera pýtala, že či už nevečeriam, tak som jej povedala, že som nevečerala iba pre ten večer aby si zasa nezačala dačo namýšľať.

Ona chce totiž tiež schudnúť a mám pocit, že sa ma vypytuje  preto lebo vie, že mne sa to už raz, dva krát podarilo a chce odo mňa vedieť ako na to.

No keby jej poviem ako na to, tak si asi pomyslí, že nie som úplne v pohode. Veď to si predsa myslí veľa ´´normálnych´´ ľudí o nás.

R: NIČ

O: NIČ

V: NIČ

Mala by som si už pomaly zháňať nejaké doučovanie na prijímačky na školu. Veľmi sa toho bojím a preto už teraz tak stresujem. No preto sa tak veľmi bojím lebo mi na tom fakt záleží a chcem sa tam dostať. Nechcem večne pracovať ako vychovávateľka za pár šupov – musím si spraviť výšku.

Och Bože ja to tak veľmi veľmi chcem, ale bojím sa toho , že čo ak na to nemám, čo ak to pokašlem a nedokončím ročník, nespravím skúšky a budem to musieť na x-tý krát dorábať, ak ma vôbec pustia na x-tú skúšku.

No zistila som že bez výšky sa žiť nedá, jednoducho to nejde, nikto takého človeka nezamestná – pokiaľ to nie ja čašník/kuchár a ak sa taký človek aj zamestná platovo je na tom biedne, asi ako ja.

Ale najhoršie na tom je, že ja som taká lenivá, no budem sa musieť nejako premôcť, lebo nechce sa mi celý život živoriť a frflať.

Cez víkend som sa poriadne nažrala, až mi bolo zle.

Ale dneska som na seba hrdá aj keď som sa chcela najesť, odolala som.

R: NIČ

O: NIČ

V: NIČ