Nová maturita

Nové maturity zase nově?!?

Na jaře jsem shrnul situaci kolem reformy maturit v textu Jak Cermat měnil, až vyměnil. Před několika dny jsem náhodou našel článek Jana Kovařovice Co dělat se státní maturitou (www.ucitelske-listy.cz 9. 10. 2007) a tomu nadpisu dávám za pravdu. Po přečtení článku pana Kovařovice a přiložených materiálů mám dojem, že už se nic moc nového nedá vymyslet, lze se jen vracet k minulým, již zavrženým koncepcím a kombinovat je.

Maturita je politikum

V letošním roce se podařilo maturitu zpolitizovat. Na jaře jsme viděli, jak strany, které nebyly nakloněny jejich odkladu, změnily názor a nadšeně pro odklad hlasovaly. Ministryně Kuchtová svěřila vedení Cermatu Pavlu Zelenému. Je to odborník, který už v této funkci působil. Jeho koncepce pak byla zavržena a nyní se vrací na stůl. Je to dobře, ale ukazuje to závislost rozhodování o důležitých nepolitických věcech na politické situaci.

K čemu to je?

Učitelé jsou vedeni k tomu, že každá součást vzdělávání musí mít svůj cíl a ten si napřed musíme ujasnit. V případě maturit, jak se zdá, je cíl tím méně splnitelný, čím déle se o něm debatuje. Kulatý stůl potvrdil nutnost se vrátit ke dvěma úrovním u většiny zkoušek. Tím padl cíl srovnatelnosti všech českých maturantů. Stát sám od počátku uznává, že každá škola má svá specifika, a proto nikdy nebude možné celou maturitu centralizovat, vždy bude nějaká podoba celostátní a školní části zkoušky.

Ani oponenti maturit jako celku (např. Scio, CZ 21) se nepokoušejí ukončit středoškolské studium vlastním návrhem maturity, ale navrhují jiné zkoušky, které by studenti dělali dobrovolně a kdykoli během studia. V tomto případě jim asi nevadí přetěžování studentů. SCIO má s touto myšlenkou velký úspěch v podobě Národních srovnávacích zkoušek, které jsou zároveň přijímacími zkouškami na některé fakulty.

Maturita a biflování

Poukazuje se na to, že charakter zkoušky ovlivňuje obsah vzdělávání, že se žáci kvůli maturitě učí faktografii a píší „zatrhávací“ testy a že maturita předbíhá kurikulární reformu. Takto se dalo uvažovat na začátku reformy, kdy jsme přemýšleli, jak sestavit RVP. Ale doba se posunula, debaty na toto téma sice pokračují, ale RVP jsou hotové v závazné nebo pilotní formě pro gymnázia i pro SOŠ. Přichází doba promítnutí RVP do ŠVP a v souvislosti s tím je třeba si ujasnit, jakou formou budeme kterou dovednost prověřovat. (Je pravda, že v takovém případě by zkouška z fyziky, chemie a biologie měla mít praktickou část). Je na nás, učitelích, abychom uměli efektivně vést žáky při osvojování dovedností a využívání znalostí různými formami, aby naše výuka nebyla závislá čistě na biflování, na němž není postaven ani RVP, ani ŠVP, ani samotné maturitní testy.

Mnoho středoškoláků nezná základní fakta a nedokáže tvůrčím způsobem využít žádná fakta. To pak vede k úvahám, že se snižuje úroveň středoškoláků a vysokoškoláků a že centrální zkoušky by musely být na úrovni základního vzdělání, aby se dosáhlo aspoň 80% úspěšnosti. Ale uvědomme si, že srovnáváme nesrovnatelné. Takto lze pohlížet dejme tomu na maturity dnes, v roce 1970 a v roce 1935. V tom případě jsou naše znalosti minimální a memorujeme kvůli nim mnoho fakt, která jsou naprosto k ničemu. Jenže svět se mění a my s ním a je potřeba stále víc věcí umět (tj. vědět, jak to dobře udělat) než znát zpaměti. Znalosti a dovednosti v katalozích požadavků se diametrálně liší od požadavků k dosavadní maturitě.

Směrem k maturantům se tedy požadavky posouvají správným směrem. Je třeba, abychom se podobně posunuli i my, učitelé.

Pryč se strukturovanou písemnou prací?

U zkoušky z českého jazyka se má místo strukturované písemné práce objevit esej. To není dobré. Strukturovaná písemná práce (SPP) prověřovala schopnost žáků splnit určité konkrétní jazykové úkoly, hodnotily se všemožné stránky písemného projevu. Učitelé měli podrobnou metodiku, jak práce hodnotit. Omezený rozsah práce to vcelku objektivně umožnil. Učitelé nemuseli číst nudné dlouhé texty a subjektivně hodnotit úroveň zvládnutí pravopisu a dodržení osnovy, tématu a slohového útvaru. Hodnotící tabulky daly Cermatu mnoho práce, bylo vyškoleno mnoho administrátorů a hodnotitelů, stálo to mnoho milionů – a teď? Chápu, že byly potíže typu „kam kterou chybu zařadit“ nebo že povinnost hodnotitelů se shodnout se ukázala organizačně velmi složitou, ale to by se dalo upravit zjednodušením hodnotícího schématu zvláště když hodnocení SPP bylo v rámci školy. V konečném důsledku SPP mohla ušetřit hodně času a i samotné zadání bylo víc ze života. Copak se někdo dostane do situace, kdy za 4 hodiny musí „vypotit“ kvalitní text a nemá přitom přístup k informacím? Jedině u zkoušky (i na VŠ) nebo ve vězení.

První maturita z češtiny jako cizího jazyka

To je z mého pohledu nejvýznamnější novinka nového návrhu – a mám dojem, že účastnící kulatého stolu se o tom nezmínili. Souhlasím, je to potřeba, jen je potřeba co nejrychleji zveřejnit podrobnosti ke zkoušce (bude její součástí literatura? a pokud ne – což by bylo na místě – vyhnou se tito žáci u maturity literatuře úplně?). Je potřeba sepsat katalog požadavků, vzorové úlohy atd. Jenže – kdo žáky k té zkoušce připraví? Výuka ČJ jako cizího jazyka musí být postavena na zcela jiných principech než běžná výuka ČjL. A mnoho středoškolských češtinářů na to není připraveno – a není to jejich chyba, prostě to dřív nebylo tolik potřeba.

Pokud tento návrh projde, je třeba ho zařadit i do § 70 odst. 5 novely zákona č. 326/1999 o pobytu cizinců, aby tato zkouška platila jako zkouška skládaná za účelem získání povolení k trvalému pobytu.

Další novinky

Nový návrh obsahuje i další novinky, které nepokládám za tolik významné pro celkovou koncepci zkoušky, shrnu je tedy bez podrobného komentáře.

• model 3×3 (ve společné části 3 zkoušky povinné a až 3 nepovinné, 1 – 3 profilové zkoušky)

• volitelnost předmětu volitelné zkoušky může omezit ředitel školy 22 měsíců před konáním zkoušky, uvede to v ŠVP

• celá nové maturita začne běžet roku 2010

• zkouška z cizího jazyka bude mít stejnou strukturu v povinné, volitelné i nepovinné části maturity

• ze seznamu matirutních cizích jazyků zmizela italština

• volba předmětu nepovinné zkoušky nezávisí na tom, které předměty student ve škole studoval

• seznam předmětů volitelných a nepovinných zkoušek stanoví MŠMT vyhláškou 2 roky před konáním zkoušek

• seznam profilových zkoušek stanoví ředitel školy 22 měsíců před konáním zkoušky, uvede to v ŠVP

Nevím, co napsat na závěr – v podobných kontextech autoři obvykle vyjadřují nadějí, že už snad konečně… ale já se bojím, protože jsem ji vyjádřil ve svém shora zmíněném jarním textu na toto téma…

Literatura

Kovařovic, J.: Co dělat se státní maturitou (www.ucitelske-listy.cz 9. 10. 2007

12. 11. 2007

Josef Zemek, nezávislý podagog

Připomínky prosím posílejte na adresu zemkuv@seznam.cz

Jarní článek najdete např. na http://www.4vize.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=116

PUBL

Sodoma, gomora kolem premiéra

Včera večer bleskurychle proběhla médii informace, že se panu premiérovi narodil syn. Jaké sousto pro bulvár! I některá „více seriózní“ média to dnes zopakovala s přívlastkem NEMANŽELSKÝ.

Jasně to ukázalo, jaký je vztah mezi premiérem (potažmo politikou), (bulvárními) sdělovacími prostředky, rodinnou situací a etikou politika. Média obživla a snažila se najít podrobnosti. Premiér jim vyšel vstříc a líčil své zkušenosti z porodu a neváhal se vyjádřit ke svému vztahu s paní Topolánkovou.

Mne obchází hrůza, kam až jsme to s morálkou dotáhli. Bylo by za císaře pána nebo v Masarykově době možné, aby měl předseda vlády nemanželské dítě s místopředsedkyní sněmovny? I kdyby to bylo možné, jistě by to všichni ti, jichž se to týká, považovali za krajně diskrétní. Dnes se o takových aférách dovídáme z náznaků v archivech a v pozůstalosti třeba po 80 letech. Může to pozměnit obraz dávno již zemřelého politika v očích dějin. Kdyby tehdy některý novinář něco takového uveřejnil, udělal by ostudu sobě i celé redakci, možná by se o článek zajímala i policie. Ale dnes? Vidíme jen honbu za čerstvými údaji a fotografiemi, dokonce není patrná ani snaha celou věc co nejvíc přiblížit morálně únosnému stavu (v podobné situaci a postavení by se manželé měli snažit manželství ukončit před odjezdem do porodnice – už s ohledem na dítě).

Naše sousedka ve slovácké dědině, vychovávaná v katolickém duchu, to umí pojmenovat: „Sodoma, gomora!“

Josef Zemek

25.7.2007

Vejce na nesprávné fasádě

Páteční demonstrace za odložení společné maturity ukázala především dvě věci: za prvé – veřejnost stále nemá podstatné informace (nebo o ně nejeví zájem), za druhé – pokud bude možné z případné dohody o (dalším) odkladu zavedení společné části maturity získat politický kapitál, dohodnou se politici snadno.

Politici měli na domlouvání relativní klid. Studenti je nerušili – šli totiž protestovat před budovu ministerstva školství, jenže si neuvědomili, že paní ministryně je na jejich straně, a proto vejce i houska dopadaly na okna této budovy zbytečně. To dokazuje obecný nedostatek informací o celé věci.

Nestihnou se připravit?

Studenti křičeli, že nevědí, jak se mají na novou podobu maturit připravit. Je-li tomu tak, je to chyba, protože z toho plyne, že důvodem k tomuto odkladu je spíš nedostatek informací než stav přípravy zkoušek. Na www stránkách Cermatu je informací dost. Uznávám, že některé základní materiály tam chybí – např. (zatím nedodělaná) prováděcí vyhláška o maturitě. Pedagogové si ale mohou přečíst principy, obsah, rozsah a formu nové podoby maturity a podle toho studenty připravovat., a to už několik let. Celou dobu slyšíme ke zkouškám přípomínky a celou dobu se zkoušky vyvíjejí. Základní myšlenka, že se maturita odpoutává od encyklopedických znalostí k dovednostem a že v jazycích je velký posun ke komunikačním dovednostem, zůstává. Nepíšu nikde, že současný návrh se mi líbí (viz můj text Jak Cermat měnil, až vyměnil – mj. nepovažuji za dobrou myšlenku tzv. Kánonu), ale nejsem si jist, zda odklad vyřeší problém, kvůli němuž se demonstrace sešla.

Někteří učitelé, kteří studovali a většinu své kariéry pracovali za jiných učebních podmínek, než jsou dnes, určitě potřebují tréninkové semináře, aby se seznámili s novými zkušebními principy a aby věděli, jak podle toho mají upravit nebo změnit obsah a styl své výuky. To by se pak mělo odrazit v rámcových a školních vzdělávacích programech i ve výuce. To je teď potřeba, stejně jako osvětu mezi studenty, učiteli, rodiči i veřejností.

Co se odkladem vyřeší?

Pokud dojde k odkladu nových maturit, měly by odpovědné orgány (MŠMT, Cermat, případně politici) předložit akční plán, z nějž by se veřejnost dověděla, jak bude poskytnutý čas využit, a to především k informování studentů, učitelů a veřejnosti. Po minulém odkladu se Cermat věnoval hlavně vývoji zkoušek, komunikačnímu systému se školami (Certis), ale informovanost studentů a učitelů se příliš nezměnila.

Politici vládní koalice navrhli rozdělit zaváděcí proces do dvou částí – tedy v r. 2010 a 2011 by se mělo maturovat z některých předmětů nově a z některých ne. Tím pádem ani v r. 2011 nebude nová podoba zkoušky definitivní. Vyžádá si to mnoho logistických a organizačních návrhů a opatření, o nichž bude známo, že budou za 2 roky změněna. To pokládám za finančně velmi nezodpovědné. Politický kompromis je pro někoho užitečný, ale do nových maturit vnese jen zmatky a náklady.

S odkladem zavádění nové zkoušky nadále nesouhlasím. Kdyby odpovědní lidé udělali včas, co je potřeba, nemusel by nikdo mít pocit, že neví, z čeho se bude zkoušet. Dva roky před zahájením maturity má být známa prováděcí vyhláška a katalogy požadavků, podle nichž se bude v příslušném roce postupovat. Dva roky by měly stačit na to, aby si studenti novou formu maturity zkusili. Že první běh nebude dokonalý, je (i podle Murphyho zákonů) jasné a v postupech hodnocení jsou nástroje, které zabrání tomu, aby např. „propadlo“ 90% zkoušených.

Při politických diskusích o tak závažném tématu je třeba analyzovat situaci i důsledky změn z odborného hlediska, a ne se předhánět v argumentech pro nabízející se změnu za účelem získání politického kreditu u voličů.

Prameny: http://www.ceskenoviny.cz/index_view.php?id=250516

http://www.ceskenoviny.cz/domov/index_view.php?id=250570

http://www.ceskenoviny.cz/domov/index_view.php?id=250528

http://www.novinky.cz/domaci/koalice-odlozila-statni-maturity–protesty-se-presto-vyostrily_114473_h5775.html

http://lidovky.zpravy.cz/statni-maturity-se-odkladaji-dj0-/ln_domov.asp?c=A070504_102657_ln_domov_vvr

http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=415626

7. 5. 2007

Jak Cermat měnil, až vyměnil

Diskuse o zavedení nové podoby maturit už trvá příliš dlouho. Začínalo to, když jsem ještě studoval – a končil jsem roku 1997 – dokonce jsem snad o tom psal nějakou seminární práci. Uplynulo mnoho let, maturity se změnily i na Slovensku a v Rusku. Situace u nás je ve stavu “jak dědeček měnil, až vyměnil”. Je dobře, že se zkoušky stále vyvíjejí – ale může se stát, že se vývoj odchýlí od původního směru a tím se rozbouří již téměř klidná hladina. Na ní se objeví další, jakoby dosud netušené problémy, a zklidnění potrvá velmi dlouho.

Tímto odklonem zřejmě byl “vynález” strukturované písemné práce a “vynález” Kánonu. Následkem toho ze rozvířila diskuse (i pseudodiskuse) i o již celkem jasných a dohodnutých věcech.

Maturita a vysoké školy

Rád bych, kdyby se studenti po maturitě již nemuseli stresovat u přijímacích zkoušek. Současný vývoj něčemu takovému nenasvědčuje.

O jistý posun se postarala firma SCIO. Její testy už několik let využívají některé střední školy místo toho, aby vymýšlely vlastní přijímací testy. Letos se to rozšířilo i na vysoké školy – některé fakulty zavedou Národní srovnávací zkoušky (NSZ) místo přijímacích testů, další fakulty budou k NSZ při přijímacím řízení přihlížet. Ať chceme či ne, je potřeba se zamyslet nad tím, že je učiněn další krok k tomu, aby stát ztratil kontrolu nad cestou studenta ze střední školy výš. Měl-li Cermat podobné cíle, Scio ho předběhlo. Další etapou by mohla být (politická) otázka z VŠ, zda má být podmínkou ke vstupu na VŠ maturita, nebo prokázané schopnosti, dovednosti a znalosti. Pokud je student nemá, na VŠ nevydrží nezávisle na maturitním vysvědčení. Navíc každodenní práce studentů v budově VŠ už není to hlavní – rozvíjí se kombinované studium a elektronická výuka. Elektronická komunikace rozšiřuje i možnosti samostudia.

Smysl maturity

Ukázalo se tedy, že maturita přijímací zkoušky celkově nenahradí. Snad jen fakulty, které přijaly NSZ bez testu z cizího jazyka jako součást přijímacích zkoušek, chápou středoškolské vzdělání jako garanci určitého stupně schopnosti komunikovat v cizím jazyce. Lékařské fakulty, na nichž dálkově ani kombinovaně studovat nelze, budou asi dál organizovat přijímací zkoušky zavedeným způsobem.

Smyslem maturity tedy zůstává důstojné ukončení středoškolského vzdělání a získání stupně vzdělání. To vyžaduje, aby byl obsah zkoušky dán typem školy (neboli typem RVP a ŠVP). Toto “zaškatulkování” umožní rychlejší převedení výsledků vzdělávání do mezinárodmě platných dokumentů typu Europass. Ty usnadní orientaci zaměstnavatelů v celém světě stejně jako možnost studia na VŠ v cizině.

V současnosti se studenti často až v posledních ročnících středoškolského studiua rozhodují, jak budou v životě pokračovat. Student SOU s maturitou se dnes může hlásilt na libovolnou VŠ či VOŠ, třeba i na medicínu, a nelze mu říci, že jeho maturitní vysvědčení neumožňuje pčijetí na VŠ. To je svoboda. Proto musí VŠ i VOŠ mít nástroje, pomocí nichž rozhodne, zda schopnosti a znalosti studenta dostačují jejím požadavkům.

Srovnatelnost výsledků studia

Podle údajů na maturiním vysvědčení lze dohledat, podle kterého RVP a ŠVP se žák vzdělával, je tedy možná srovnatelnost vzdělávacích programů. Maturita se však skládá ze společné a profilové části. Profilová část bude srovnatelná jen těžko. Díky rozšíření možmostí formy této zkoušky se na různých školách mohou v různé míře projevit různé kompetence žáka ve stejném předmětu.. Změní-li se z roku na rok forma zkoušky, ztíží se i meziroční srovnatelnost na téže škole.

Můžeme tedy snad vzájemně srovnávat výsledky společné části na různých školách téhož typu – ale to není celá maturita, takže i takové srovnání by bylo polovičaté. Výsledky vzdělávání v profilových gymnaziálních předmětech srovnat nelze a výsledky vzdělávání v odborných přdemězrch na SOŠ už vůbec ne.

Rozdílné znalosti

Odborníci se pokoušejí najít způsob, jak sjednotit penzum klíčových kompetencí pro všechny maturanty. Možná by to šlo za předpokladu další revoluce ve středním školství. Na všech typech SŠ poskytujících střední vzdělání s maturitní zkouškou by se musely sjednotit počty odučených hodin v částech ŠVP, jež jsou předmětem společné části maturity. Zbytek počtu hodin by tvořila odborná složka. To sice na gymnáziích není přípustné, ale stejně už vznikají gymnázia se specializacemi a lycea…

Jenže tohle pedagogická veřejnost nemůže připustit. Rozdělení SŠ do oborů je založeno právě na počtu hodin určité skupiny předmětů. Například někteří žáci si zvolili střední pedagogickou školu či konzervatoř právě proto, aby se vyhnuli matematice, fyzice, chemii, biologii a zeměpisu, protože vědí, že nemají chuť (případně schopnosti) se v těchto předmětech vzdělávat a měli by v nich problémy.

Snaha sjednotit úroveň maturit může být i plýtváním intelektuálním potenciálem některých studentů. a již současní studenti některých škol jsou chystanou úrovní maturit znechuceni, čímž ztrácí nová maturita prestiž. Mám na mysli ohlasy žáků na Maturitu nanečisto typu “co? to jako zadání maturity z cizího jazyka je v češtině? co to je za úroveň?”

Zkusit – odložit – zrušit?

Cermat vyvíjí nové zkouška skoro 10 let. Zatíím to stálo přes 200 milionů korun, což by byla asi čtvrtina jednoho ročního rozpočtu ČR. Tato práce přinesla velmi významné výsledky, testování a hodnocení se hodně posunulo.Je otázka, zda to muselo stát tolik peněz. V posledních letech se Cermat rozšiřuje a začíná se věnovat i jiným věcem (např. testování žáků ZŠ). Myslím si, že by se měl soustředit na to hlavní a spustit nové zkoušky co nejdříve.

Když začíná něco nového, jsou s tím spojeny tzv. porodní či dětské bolesti neboli mouchy, které je třeba vychytat. Vzpomeňme si třeba, jak to bylo s Pendolinem. Spustíme-li nové maturity (nebo jiný velký projekt), objeví se podle zákona schválnosti vždycky nějaké potíže, a to v jiné oblasti projektu, než kde bychom je čekali. Nevyhneme se tomu. Věcné chyby v testech jsou neprominutelné, ale i v případě ostrého testu by na ně pedagogové jistě upozornili a Cermat by velmi rychle mohl změnit instrukce, jak vadné úlohy započítat či nezapočítat, aby to poškodilo co nejméně lidí. Pokud by byly nové maturity naostro už třeba roku 2004, řešily by se aktuální problémy a možná by nikdo nevymýšlel takové věci jako je Kánon. Také už by musela existovat prováděcí vyhláška MŠMT k maturitám.

Proto navrhuji začít s novými maturitami tak, jak zákon káže, tedy na jaře 2008.

Informovanost

Cermat se snaží připravit novou zkoušku. Zapomíná se ale na to, že je potřeba důkladně připúravit také ty, jichž se týká – tedy studenty, učitele maturitních předmětů a vedení škol. Je nutné informovat také širokou veřejnost. Cermat vymyslel složitý systém školení budoucích koordinátorů, administrátorů a hodnotitelů, zahrnul ho do DVPP a pověřil příslušná krajská zařízení DVPP pořádáním těchto kurzů. Pořád ale jde o vybrané lidi, každý z nich se velmi podrovně doví něco o “své” části. Je ale potřeba svolat všechny učitele z každé SŠ, vysvětlit jim, o co jde, a ukázat na příkladech. A totéž se musí stát v každém 2. ročníku maturitního oboru a v 1. ročníku nástaveb a dálkového (kombinovaného) studia. Rád bych se na tom osobně podílel, abych novou maturitu pomohl očistit od předsudků.

Ačkoli jsem kdysi psal pro Cermat úlohy z RJ, v poslední době jsem tam poslal několik dotazů, zda se pořádají kurzy pro autory úloh atd. (počátkem tohoto desetiletí jsem na několika byl), odezva žádná!!

Chápu, že to už je někde mezi osvětou a propagandou, ale jinak to nepůjde. Jiinak se budou šířit jen mylné informace z letmo přečtených textů – například někteří učitelé budou psát “… jak má maturant mít načteno 600 knih? to není ani ke státnicím!” a podobné nesmysly.

Čeština: Plíživá kontrakoncepce

Nové pojetí maturity z ČjL ze příkladem principu “jak dědeček měnil, až vyměnil”. Cermat dlouho vyvíjel testy stále k lepšímu – v r. 2005 a 2006 už nebyly slyšet hlasy, že “to nikdo nemůže udělat”. Pak se Cermat rozhodl, že společná část zkoušky bude obsahovat i ústní složku a strukturovanou písemnou práci. Tím se změnila původní koncepce celé zkoušky. Tento proces byl roku 2007 posílen “vynálezem” tzv. kánonu. Navíc – jak píše dr. Kostečka – se do obsahu zkoušky dostala litaratura, čímž došlo k porušení dikce školského zákona. Pokud se liší obsah a název téže zkoušky ve schváleném zákoně, pokládám to za absurdní chybu. Stejně tak souhlasím s názorem, že literatura je tímto způsobem pozitivně diskriminována oproti hudební a výtvarné výchově. Takové srovnání vzbuzuje otázku, proč je literatura neustále slepována – ve výuce i u maturity – s jazykem do jednoho předmětu.

Kánon je přinejmenším nevhodně pojmenová. Slovo kánon evokuje vztah k něčemu posvátnému, neměnnému, co představuje jistotu. Maturitní kánon takový není už proto, že se bude muset (možná každoročně) měnit, vyjde-li nějaké zvlášť významné dílo. Má-li Kánon takovým být, musí se v jeho příští vezi objevit Nesnesitelná lehkost bytí. Bude to 601. “kanonický” titul, nebo bude potřeba některý titul vyřadit? A který? Podle jakých kriterií? Nebude to něco jako “vyhození z literatury”?

Kánon nebo kanón?

Vhodnost výběru děl nechávám stranou, v tomto ohledu souhlasím např. s J. Kostečkou. Má-li student schopnosti interpretace a zařazení textu k literárnímu druhu či útvaru a navazující práce s textem, může to (včetně hrubého časového zařazení) ukázat i na ukázce z textů, které v životě neviděl. Nezáleží ani na tom, kdo je autorem textu. Lapidárně řečeno (omlouvám se za zjednodušení) každý naturant musí poznat, zda předložený text je próza nebo poezie, je-li psán volným či vázaným veršem a zda jde o text biblický, romantický, současný, kýčovitý apod. Budu-li takto uvažovat, nepotřebuji jako pedagog žádný seznam děl. Budu se studentem diskutovat o konkrétním textu a pokud student sám nezačne s tím, kdo a kdy to napsal, nebudu se ho na to ve společné části ptát vůbec a v profilové části jen u “notoricky známých” děl. Tento Kánon (či kanón?) mne nedonutí, abych z hodin literatury dělal seznam knih a spisovatelů. Bude-li si někdo po zkoušce stěžovat, že jsem neprobral knihu, z níž byl maturitní text, nebude v právu. Není povinnost učitele těch 600 knih probrat, ale naučit žáka vnímat (ev. i tvořit) texty. Kánon – v jakékoli podobě – bude v mnoha lidech evokovat seznam povinné literatury, kterého jsme se po sametové revoluci zbavili (i když Kánon takovým seznamem není).

Navrhuji tedy Kánon zase zrušit.

Cermat vystavil na internetu několik pracovních listů pro ústní část zkoušky z ČjL. Nervózní student si v 15 minutách nestihne výchozí texty ani přečíst. Proto (i s ohledem na náklady na papír a tisk) by se oba texty dohromady se zadáním měly vejít na 1 stranu A4. Ústní zkouška v nové podobě by se měla také vyzkoušet v Maturitě nanečisto.

Strukturovaná písemná práce

Maturitní písemka na 4 hodiny je opravdu příliš dlouhá, a objeví-li se v ní téma z literatury či z oboru studia, stává se klauzurní prací. Chceme-li to efektivně změnit, nesmíme žáky přetěžovat a stresovat novými požadavky, na které si budou napřed muset zvyknout jazykáři. Z Kulhánkova článku jsem se dověděl chystané detaily. Pokud vím, původně se do této práce předpokládaly 2 úkoly na 60 minut, což by bylo oproti současným 4 úkolům přiměřené. Je-li pravda, že žák v dané složce neuspěje, překročí-li vymezené místo o 1 řádek (nebo udělá-li velké okraje), je to nepřirozené a hrubé (v reálném životě má člověk v takovém případě šanci si text připravit nanečisto).

Závěry

• Přijímací zkoušky na VŠ a VOŠ maturita nenahradí. Pkud je něco nahradí, budou to zkoušky typu NSZ.

• Maturita je garancí získaného stupně vzdělání.

• Nové maturity nezajistí srovnatelnost výsledků vzdělávání na SŠ.

• Jednotná společná část pro všechny typy maturitních oborů je problematická, ne-li nemožná.

• Neodkládejme novou maturitu. Problémům bychom se tím nevyhnuli.

• O nových maturitách je potřeba informovat na každém kroku.

• Zvažme možnost vynechání literatury ze společné části maturity.

• Kánon literárních děl má nevhodný název a k maturitě ho nepotřebuji.

• Oba texty k ústní zkoušce z ČjL se musí i se zadáním vejít na 1 stránku.

• Ústní zkouška by měla trvat 20 minut a měla by být pilotována v Maturitě nanečisto.

• Strukturovaná písemná práce nesmí být víc stresující než současná maturitní písemka.

Literatura

Bude odložena nová maturita? www.ucitelske-listy.cz

Jak na VŠ? Informační noviny pro studenty: roč. X ISSN 1213-7650

HUSNÍK, P.. Cermat: Chyby v testech nebyly dramatické. (Rozhovor s M. Chválem).www.ucitelskenoviny.cz

CHVÁL, M., BROŽ, F. Dramatická změna v pojetí státní maturity z českého jazyka. Učitelské noviny, roč. 2006, č.23

KOSTEČKA, J. Dramatická změna v pojetí státní maturity z českého jazyka. Učitelské noviny, roč. 2006, č. 21

KOSTEČKA, J. Dramatická změna v pojetí státní maturity z českého jazyka. Učitelské noviny, roč. 2006, č. 25

KOSTEČKA, J. Opět státní maturita aneb Kánon ano, či ne? Český jazyk a literatura: roč. 2006-7, č. 1, s. 4-9

KULHÁNEK, M. Maturity v ČR: Ztráta zbytku iluzí.Britské listy. www.blisty.cz 22. 2. 2007

ŠTEFFL, O. Státní maturita Ano nebo ne

19. 3. 2007