Mí věční bratři k nebi se pnoucí :: stan vodových spáčů hledajících

Mí věční bratři k nebi se pnoucí

Karavana/Kalevala

Srpen 26th, 2008

Stát vězněna na podpalubí
svým stínem ojíněna
tavit
rychlovarné průtahy
dvě překročené míle
slávy
úlek,
zvláštnost procitání
jen jitrem
křísit zázraky
od nepaměti
povolaná
hasit vznícené otepi
hrst hlíny
rudozlaté
tři
nebo čtyři životy
do dna,
pít a neodlévat
myš dravce předchází
v stín temna
utoulává třmínky
kalevala karavana.

Nestačí

Srpen 10th, 2008

Mírný způsob třepotu křídel
hladivých přátel z jitra
vějířem je
kroky suchých měkkých lidí
tvoří šlépěje ticha
snít můžeme i nevyspalí
vrh masek na bojiště
povolí vstoupit mezi pravdivé

Zlatý klíček

Srpen 9th, 2008

Jako malý bloud světem bloumám zmaten,

když vtom najdu klíček obroubený zlatem.

Hledám zámek, nenacházím,

do zvláštního jasu vcházím-

hle, tu jakás tklivá zář-

prý to Jezu Krista Tvář!

Jakživ nebyl jsem tak klidný,

to je pohled nad vše vlídný!

Všechno hodím za sebe:

jsem tu, Pane, pro Tebe!

AMEN.

Vysoce impulzivní náhoda

Srpen 6th, 2008

Kapalina se
Vleče
V kapsách jí
Mám deště
Louže
Mraky
Prsk
Prasklo to
A on se zjevil
Jednou fackou
Srazil mou
líc
Do monstrózního
procitnutí

***

Srpen 6th, 2008

Krunýř milosti
Náš dav v nervech chrastí
Ba ano
Ocelová helma
Černý štít
Zeboucí ruka smrti v hávu
Laskavosti
Něžní ptáci dvoří se princeznám
Já jsem rytíř s řádem času
Rozervané hedvábné srdce
Čistota a jas

Háje spáčů

Srpen 4th, 2008

Háje spáčů
závrať
ze snů ledových
vzbudí se a teskní
vítr na ně nedovál
jsou jen zahrady
studánky
studny
a nic.

Palčivost

Srpen 4th, 2008

Je to ráno,
kdy únava pálí jako sklo v poli,
zalité jiskřivým světlem.
Očima hledá se spočinutí
staří lidé se prohánějí myslí
spí jejich druhé tváře
nikdo nechce pohlížet na bezmocnost
tak nechávám růst síly
potenciálně skryté na dnech
záplava ohraničenosti
touha vyhnout se podobě
šplh vzhůru
brzděný palčivým nedostatkem
je časem pro volání
zpodobení esence
jádra přání
stačí se pustit
a jsme ve světě.

Plavba vítězná

Červenec 31st, 2008

Bílé dny

obcházejí rukama začátky

vstupujeme do vozidel

sedíme klidní

na nejvyšších sedadlech

naše oči jsou mírné

hlavy tiché

nohama pohupujeme do stran

čas zpívá

jen odleťte k mořím

naklonění přes palubu zíráme do prázdna

jiskry v srdcích rozžehl Vítězný

symfonie líbeznosti, která neutichá

leda, že bys vlastní vůlí chtěl

plujeme jasní, odevzdaní

náš den patří Slávě

bouře oceánu jako sen

spánek velryb, holubic a lvů

pokryl nás měsíc

víme, hladina se zrcadlí

láska souzněla

se sluncem

SEN*

Červenec 27th, 2008

V blýskání noci

otvírá ruce

věčnosti schody

prostorné srdce

jediná cesta

jediná láska

pouť věrnosti

kapky vody

živé vody

modré kapky

víra čístá

za Ním volá

má životní epištola

cestou je láska

láskou je Slovo

sen věčný

nekonečný

Julie

Červenec 25th, 2008

Mlčení se zavleklo do zdí
uvnitř těch labyrintů kvetou zahrady
nadnáší se alegorie
spjaté dvěma lany v líbeznosti
myšlenky jihnou krásné
jitřní rozhodnutí
duševní pravda
čistota výhně
skok do neprázdna

« Previous Entries