Mí věční bratři k nebi se pnoucí

Naměkko zapadlých do prachu země

Zachodící za snem éterů

Nadlidské snahy vyústí v hory

Očima nezemě pozdravený muž

Mého srdce, zažehl nový svět

Byl z nekrve

Tak jsem odešla cestou v jiných, fialových barvách

Čas kapal

A lidi se slili a splynuli v úžas

Vykoupení ještě pořád není blízko

A oni všechni byli kovoví

Ten svět se ztratil

Ale já věřím, že si ho Bůh někde dobře schoval

Jako na dlani do skleněné koule

Se všemi nemuži z nekrve