Marná láska
Ξ Červenec 1st, 2009 | → 0 Comments | ∇ Láskám |
Děkuji ti milý
Můj stín vyrostl tak třikrát dvojnásobně
Výše, než když jsi mluvil k jiným lidem
Neslyšíš nevíš kolik proudů jsem zachytila do koryta, tam, včera
Slunce
Nic nezastaví strhané nebe, propouštějící více deště, než se dá vysnít v nejhorečnatějším snu
Bez tebe by nebylo hudby
Už teď lituji, že se mi budeš zřejmě déle vyhýbat, než tě zajmu do dlaní
Už teď pláču se smíchem nad tvou nepřítomností
Nikdy nebudu mluvit pravdu, řeknu-li
Že se tě nesobecky vzdávám
Nebudu přiznávat, že jsem tě nechala jít, protože to tak je lepší
Spíš jsem se na tebe vždycky dívala jen přes sklo
Jak o mně nevíš
A chytala z tváře rozvodněné řeky
Kapky tvých poselství
Předstírajíc, že mi byly bezděky darovány
Ale nebyly
Padaly vzduchem do hvězd
Usínaly s úplňky
A probouzely se s každým vysušeným letním ránem
Všude jinde, všude bokem
Jako je jejich dobrým zvykem