mrazivý větříku, ovaň mě
rychle mi seber prach z tváře
klopím zrak, složená v nit
okrouhle se dávám poznat stínům
kdy vyjdou ta slunce, rozsvícená tajemstvím?
kdy z hlubiny země karmínový plod se zrodí
bílé fáče smíchu, přikrývka souznění
pevné nohy v uchozených cestách
září hvězda Krále
jen rozpomeň se na přátele žalmů
Zahraj mi, obláčku
čekám na pozdravy kapek!
Nikdo mě nečeká
nevyprovází.
Rosa nebeská
k pouti mi schází.
Suchýma nohama
vyhloubím jamku
vlčí mák poroste
k Božímu stánku.
Nechápu měsíc
studené svity za černa
rozbřesk v opojení
jen mlha nad brány
se staví vysoká
tři světy se
chytají za dlaně
mezi nimi je
souš nepřeklenutá
spím v jíní
zahalená do obluzení
tam se mi líbí
srdce světa otevírá oči
dívá se nepochopeným
otvorem
a padá do závoje
bílý stín
přikryl jeho střechy
o polednech je mrazivo
zavřeme se v karmínu
vyčkávejme poryvy
šepoty ticha.
lámání
city
rosa
boty, bláto
spánek, pravda
pláč
zrcadlo, já
prach, brána
ukládání se
do bílých přikrývek
desinfekce
fáče, srdce
zvedni mě, zvedne
nestačí
jaro, večer, káva
voda pokryje
památka
hodinky
atrakce
sen, sůl
fixace tvrdě
zakročit
další sen nemožný
nepoddajné dláto
už mě nelámej
noc vítězná