velikými kroky skoč do příměří,
která ti nechystali tví rodní bratři
v ústraní, daleko od zájmu, pryč z davu,
neskláněj hlavu,
je to sen,
že se rozednilo,
nad vlastníma nohama otevři stan,
přetvořený, nemilosrdně stočený vzhůru nohama, větvený,
tvůj strach se vzdouvá, myrta hlavičky,
úžasně rostoucí pláň,
malé dítě v slunci,
v slunci zlatavých paprsků rozpíná dlaň,
krůpěj je jen jeho, nemuselo se otáčet vpřed,
ani vzad,
milostné melodie, šeptané šumivým rádcem,
kapaliny opěradla se klíží,
dravost, drahost, krása květu,
zkřížení práv, manikúra
blesku,
dívám se, usínám, kvetu
je moře času, sedíme,
sedíme v ústraní, vzdálení všemu jaru
zpěv srdcí, zvonkohra sklenic,
čas příměří nevyužitý,
maskami úsvit ráje,
jen jdi, kam jsem volala,
můj nepoznaný svatý
a na konečné těchto zastavení,
střel vzhůru hbitě odděluje
obojetná naše objetí,
naše proudy nezmělněné,
kdo kdy by řekl neusínej mi ve tmě,
drahé kamení
tvých natažených vlasů,
za cenu nesmírných majetkových obětí,
jen tón, vyhaslá ozvěna pachu,
zůstává tvář vzatá,
otiskem na talíři
všechny cesty můžou se té rovné podobat,
je to ironická,
nelze ji nakopnout zprava
kdo by kdy řekl neusínej mi ve trávě,
zdaleka nestínanými kroky
blíží se ta černá,
je konec, začátek i nikdo,
všechny pečeti a
pravda
Nejnovější komentáře