Ascoli Piceno
Během dovolené v Itálii, konkrétně v letovisku San Benedetto del Tronto, jsme zvládli i výlet do cca 30 km vzdáleného městečka Ascoli Piceno, a protože jsem tak trochu i Marco Polo, vždycky mám po ruce nějakou tu mapku a pár základních informací o místě, kam mám namířeno. No a vzhledem k tomu, že většina mých spolucestujících nevěnovala mé snaze o výkladu na místě příliš pozornosti (spíš je zajímalo, kde si dáme pizzu, zmrzlinu apod.), napadlo mě umístit ho sem, pro případ, že budete mít cestu kolem tohoto malebného místa :o)
Ascoli Piceno bylo založeno před 2500 lety mezi řekami Tronto a Castellano. Bývá nazýváno „městem travertinu“, protože na většinu staveb byl použit právě tento materiál (pozn.: travertin je chemicky usazená hornina, která je svým složením stejná jako vápenec, ale je pórovitá). Někdy se mu říká i „město sta věží“ – ve středověku bylo v Ascoli Picenu zhruba 200 věží, na rozkaz krále Frederika II. bylo 90 věží zbořeno, některé byly přestavěny, ale i tak máte při procházce městem pocit, že kam se podíváte, vykoukne na vás zpoza rohu věž.
Za zmínku pak rozhodně stojí svátek La Quintana, který se slaví každoročně první neděli v srpnu. Tento svátek vznikl v 9. století a původně šlo o rytířské souboje Saracénů. V současné době (tradice pořádání Quintany byla obnovena v r.1955) se turnaje konají na Campo Squarcia a utkávají se v nich jezdci ze 6 městských části v disciplíně, kdy se jezdec na koni musí trefit dřevcem do pohyblivého „strašáka“. Turnaje jsou navíc doprovázeny průvodem obyvatel města v historických kostýmech. Bohužel zrovna v době, kdy jsme byli v Ascoli, se Quintana nekonala – škoda :o(
Kousek od „sportovního areálu“ Campo Squarcia se nachází pevnost Malatesta (Galeotta Malatesta vládl Ascoli coby městskému státu v letech 1350-1356), v jejíž blízkosti se nachází římský most Ponte di Cecco z doby císaře Augusta (1. st. n. l.), který byl zničený Němci za 2. světové války, ale znovu postavený z původních kamenů.
My jsme promenádu městem zahájili na náměstí Piazza dell’Arringo, což je nejstarší náměstí v Ascoli (je stejně staré jako Forum Romanum v Římě). Na jeho východní straně je Katedrála sv. Emidia (Cattedrale di S. Emidio), patrona města, který ho má chránit před morem a zemětřesením. Na jižní straně náměstí se nachází dřívější radnice Palazzo dell’Arengo, ve které je nyní muzeum a obrazárna, včetně informačního centra pro turisty a krásné zahrady v atriu. Na náměstí jsou také dvě identické kašny s mořskými koníky, jejichž autorem je Giuseppe Paci, který má na svědomí i fontánu di Trevi v Římě, a řada kaváren, kde je možné zastavit se na zmrzlinu.
Z náměstí Arringo jsme pokračovali na „Římské náměstí“ (Piazza Roma), na které ústí via Pretoriana, ulička s příklady římské architektury (je možné zde nad dveřmi nebo okolo oken nalézt staré nápisy v latině), ve které je také řada obchůdků s drobnými uměleckými předměty ruční výroby. Uprostřed Piazza Roma je bronzová socha jakožto památník padlým v 1. světové válce a také se tu nachází Kostel sv. Marie „Chránící“ (Chiesa di S. Maria della Carità) z období renesance (r. 1532) s travertinovou fasádou se čtyřmi korintskými sloupy s olivovými listy.
Další zastávkou na naší prohlídkové trase bylo „Náměstí lidu“ (Piazza del Popolo), což je největší náměstí v Ascoli a zároveň historické centrum. Je zde údajně jedna z nejstarších kaváren v Itálii „Caffe Meletti“, slavnostně otevřená r. 1906. Na východní straně náměstí pak je „Kapitánský palác“ (Palazzo dei Capitani) o rozloze 380 m2 vystavěný z původních římských domů. A také se tu nachází Kostel sv. Františka (Chiesa di S. Francesco), gotická budova, jejíž stavba byla započata r. 1258 a trvala 300 let. Kostel má tři vstupní brány v benátském stylu s osmiúhelníkovými sloupky stočenými ve spirály a ozdobené květinovými motivy. Hned vedle tohoto kostela je také velmi příjemná restaurace a kavárna, kde jsme si při zpáteční cestě udělali občerstvovací přestávku a ochutnali výbornou italskou pizzu (můžu doporučit „Prosciutto e funghi“ příp. jen „Prosciutto“), někteří z nás dali přednost sladkému pokušení a objednali si „Fragole con panna“ neboli Jahody se šlehačkou – prý také výborné. Musím ale přiznat, že na „předzahrádce“ bylo opravdu příjemné posezení, navíc s výhledem na Kostel sv. Františka – prostě nádhera!
Z Piazza del Popolo jsme pokračovali na další náměstí Piazza Agostino (nebojte se, zatím samé náměstí, ale na věže taky dojde), na kterém jsou Torri gemelle (Věže dvojčata), jak už název napovídá, jedná se o dvě věže v těsné blízkosti – a vypadají opravdu středověce :o)
Od věží „dvojčat“ jsme pokračovali za další věží (stylově po ulici „via delle torre“) – Torre Ercolani. A od ní jsme zamířili ke „Sluneční bráně“ (Porta Solestà), což je další ze 7 bran, které ohraničovaly Ascoli Piceno, a je – jak jinak – z travertinu. Pravděpodobně pochází již z římských dob, ale v r.1230 byla přestavěna. Navíc stojí na vstupu na římský most přes řeku Tronto, Ponte Augesteo (tipuju, že byl opět postaven za císaře Augusta). Tenhle most, dlouhý 62 metrů, je stále v provozu už 2000 let!
O Ascoli by se toho dalo napsat ještě mnohem víc – třeba, že v průběhu celé své historie bylo vždy centrem rebélií a vzpour a že ve svým prvopočátcích vzdorovalo dokonce velké římské říši – ale myslím, že na zhruba 3-4 hodinový výlet je toho až dost. Přeju stejně příjemné zážitky, jako jsme měli my!
