Tak jsem se konečně po delší době rozhoupal, k tomu abych něco udělal s tímto blogem. No řekněme, že člověk je občas maličko líny a nechce se, nehce se. Jsem ve Finsku už poměrně dlouho a ono všechno co se spojuje s tímto Erasmáckým pobytem de facto končí. Pomalu, ale jistě. Bohužel nebo bohudík? Každý podle svého, tady to řešit nebudu, každopádně vím, že se mi příjemně odjíždět nebude, nicméně všechno jednou končí! Tak jak se samotný blog jmenuje (Suomeski blog), tak bych chtěl pojmout i tento příspěvěk, jakýmsi resumé? No dejme tomu, nějaké poznatky o tom, kde to jsem, s kým jsem apod. Pro lepší atmosféru klikněte na http://www.youtube.com/watch?v=y08eys2zN7Y což je místní Severokarelská hitovka pojednávající o  zlomené lásce, kterou dotyčný suomelainen guy zapijí…

VODKA VODKA VODKA

No co si budem povídat, pro hudební fajnšmekry nic moc, ovšem pro mě to po návratu nostalgie určitě bude…jak asi víte, tak všechna studia a serepetičky kolem se točí kolem Joensuu, město v severní Karélii, je svou velkostí (60 000)  největší široko daleko, až 150 km je vzdálené místní Kuopio (pro lyžaře známé pořádáním světových pohárů), které je, ale jen o maličko větší. Z tohoto důvodu se Joensuu zdá jako centrum dění a ono tomu skutečně tak je. Ale pokud je člověk zvyklý na výhody velkoměsta (nemyslím tím otravné revizory v tramvaji), tak tohle tu trochu schází. Myslím tím trochu kultury, trochu větší vyběr hospod (i když ve Finsku i kdyby, tak co, s erasmáckým stipendiem pro Finsko, je to zbytečné) a obecně obyčejných věcí, kterých si člověk kolikrát doma vůbec nevšimne. Na druhou sranu město je to klidné, něuvěřitelně kosmopolitní, především díky Univerzitě, která ovšem svou velikosti nedosahuje žádných rekordů. Se svými cca. 10 000 studenty se řadí spíše k těm menším, ale nad ostatními vyčuhuje studenty z celého světa. Tohle si člověk uvědomí, když člověk sedí na přednášce a kolem něho nesedí mnoho evropanů, ale Nepál, Kamerun, Pakistán, Čína, Kanada popřípadě když si dívá na holé prdelky Indonesána nebo vysmátého týpka z Malediv v sauně. (Jsou stejné )

JOENSUU V NOCI           RADNICE                       RUČNÍ BRZDA NIC?        VÁNOČNÍ PROJÍŽĎKA JEZEREM?

Co se týká Finů? Abych se přiznal, tak strašně nerad na tohle odpovídám. A proč? Protože nevím… a proč se vlastně tak blbě ptáš voe!!! No dobře, řekněme, že jsem odjížděl s určitýma představama o finech, které jsem si vypěstoval na základě toho, že jsem byl už v ostatních Skandinávských zemích. Asi všichni víte, že jsou většinou blonďatí - není tomu tak úplně (docela jsem byl překvapený). Uzavření?  Jo to jsou, s tím musíte počítat. Bílí? No tak to každopadně. Další poznatek o kterém asi nevíte, je ten, že existuje vysoké procento brýlatých lidí. To jen tak sedíte v menze, ladujete se těma jejich naprosto neosolenýma bramborama a neochucenou zeleninou a zamyslíte se, že není možné kolik finů nosí brýle. Moje malá STATISTIKA u oběda činila cca 50-60%. Mé jediné vysvětlení  je buď tma během které čtou jednu knihu za druhou (proto jsou na první místě v úrovní školství na světě podle OECD??? To těžko tsss), nebo ti češi se snad stydí, že musí nosit brýle (omlouvám se všem co jej nosí, já nikoli).  

TAK KOLIK BLONĎATÝCH

Takže pravidlo číslo jedna zní: raději si dopředu nic nemyslete a pravidlo číslo dva zní: ať chcete nebo ne, ale jednu věc udělat musíte, a to čáru mezi mužským a ženským pohlavím. A nemyslím to z pohledu heterosexualního/homosexuálního/bisexuálního, ale lidského. Není to můj výmysl, ale nejenže jsme se na tom shodli MY /Erasmus students/, ale také mi to bylo potvrzeno i samotnými finy (jak ženskýma, tak mužskýma). V praxi to spočívá v tom, že si radši budu povídat s asiatem nebo afričanem, bohužel (myslím tím chlapa). Finští chlapy jsou plaší, nemluvní, zvláštní, někdy tlustí, někdy tencí, občas opilý (ale to je všude na světě) a když mají pozdravit, tak to taky stojí někdy za to (tiché pokývnutí hlavou můžete považovat za úspěch), BORDELÁŘI, a to se já za pořádného člověka pokládat nemůžu a to je kua co říct, teda. U ženských to je lepší, alespoň zpočátku, úsmějou se, pak se snaží mluvit a navazovat rozhovor, což je fajn…když se jich zeptáte na to jestli jsou finští chlapci opravdu takový, tak rezolutně přikývnou. Na druhou stranu mám někdy pocit, že je do všeho musíte nutit, tady končím s charakteristikou ženských! Jinak na druhou stranu, nikdy mi žádný fin nic neudělal (až na to že mi někdo ukradl kolo, hehe, ale po pár rozhovorech přece nemůžu vedět jestli to byl fin, takže mi vlastně fin nic neudělal - on to byl totiž asi Mosambičan s dredama, viď Jani ), finové jsou velmi ochotní a hodní, všechno musí mít svůj řád, především v čase (viz. příspěvek O koli a 5 minutové zpoždění), řekl by že miluji svůj životní styl (jogging, běhání, nordic walking, běh na lyžích) a samozřejmě jízdu na kole, denně a pořád, samozřejmě i na sněhu! V zimě takřka nesypou silnice, nejsou blbí, kdo by to furt zpravoval, a tak používají pneumatiky s hřebíky. Jako sorry, ale na to že jsme ve Finsku, máte pomalý INTERNET tsssssssss. Je toho víc co by se dalo psát, ale řekl bych že je lepší si to prožít na vlastní kůži - LETS GO PARCHANTES TO FINLAND (nezapoměňte, že pro běžně žijícího středoevropana je to poněkud draho).

Ale proč NE???

Je tu krásně!

A příjemně!