Tak a byl tu další víkend. První říjnový víkend jsme se rozhodli, že určitě strávíme někde na výletě. Původní plán vymyslet cestu do Laponska se zpočátku všem zamlouval, ale najít dostatek času pro docela dlouhou cestu byl nakonec největší problém. I když Chandra by možná jela i na jednu noc, viď. Takže jsme zvolili ustupový manévr, Chandře řekli, že je to blbost a druhý den mi už psala, že je zařízený hostel v Kuopiu. Takže Let´s go! Vyjeli jsme s Christofovým bourákem ze zápdaního Německa v sobotu ráno, počasí nám sice nehrálo do noty, ale nadšení bylo, navíc jsme si na podobné stavy už docela dobře zvykly. Během cesty jsme nepotkali nic extra, krom jednoho autobusu, který jel jaksi naopak, ehm, byl tažený, čili nic nenormálního, každopádně to za foto stálo.

Po příjezdu do Kuopia Christof jaksi ignoroval jednotlivé ukazatele a svištěl si to pěkně dál směrem na západ, takže jsme vlastně zárověň Kuopio opouštěli. Ty jo, to Kuopio stálo vážně za to! No po chvíli jsme byli zpátky v centru a marně hledali náš hostel. Pač inteligence mezinárodní skupiny vysokoškoláků někdy nezná mezí, no prostě nikdo si nikam nenapsal název nebo aspoň adresu našeho spaní, no a vzhledem k obtížnosti finštiny (bože finštino, mi tě máme tak rádi)…Našli jsme, přece jenom jsme ještě ti perspektivní mladí lidé, na konci ze silami??? To snad ne, vyrazili jsme do města, které se tváří podobně jako Joensuu, ostatně jako všechny finské města, zmatek a chaos v orientaci ulic a jedno velké “náměstí”, kde se zřejmě odehrává všechno potřebné pro místní kuopiany. Naše kroky směřovali k INFU zjistit otevíračku televizní věže, odkuď jsme očekáváli luxusní pohledy na okolí města - čili na jezera. Welcome to Finland! Je přece sobota a my očekávali otevřeno. Prostě normální servis pro turisty je mimo sezónu ve Finsku, tak trochu pasé. No nevadí, INFO zase tak nepotřebujem, a když se rozhodujem vyrazit směrem k Ski centru nad kterým je i naše požadována věž, Chandra oznamuje, že ve 14 zavírá, letmým pohledem na čas zjištujeme, že máme asi tak 540 sekund. Welcome to Finland, zase! Trošku otrávení za deště vyrážíme aspoň na ty mustky. Byli docela fajn. Kupodivu Judith byla celá nesvá z toho, jak se jí to líbilo. No hádám, kdyby zůstávala v Joensuu celý rok, tak ji uvidíme po vánocích oblečenou v lyžařské kombinéze. Cestou nazpět jsme prochodili centrum, nakoupili a v pozdním odpoledni se vracíme do hostelu, kde někteří dospávají únavu a jiní prohlubují mezilidské vztahy.. No každopádně, navečer, po večeři otevíráme nějaké pivka a vyrážíme na obhlídku večerního života…Nebyla by to naše Chandra, která by si nezapoměla svou ID, jen čekám kdy zapomene sebe..někde..někdy..Tak já, Judith a Christof čekáme v jednom fajn baru, ovšem po té se přesouvámé možná do biggest one baru s dalšíma dvěma finama. Ve vnitř bylo fajn, tak jako klasicky..

Druhý den, vyrážíme opět prozkoumat věž, pač to bylo asi to nejdůležitější proč jsme se do Kuopia vydali, NO! zavřeno. obhlídka okolí, návrat do města, Zkoukli jsme trochu historie, nakoukli do jedné prima kavárničky a pomalu se loučíme s Kuopiem…Bylo to fajn!