Schenzai world

mám pocit že je svět proti mě. Všechno se mi kazi a rospadá pod rukama. Možná že mě to jenom upozorňuje dávat na něco bacha to nevím, ale vím že mě to teťkom dost  štve. Chce se mi řvát a pak někoho obejmout. Nikdo koho bych obejmula není, ani místo kde bych se mohla pořádně vyřvat bez toho aby mě další den považovali za absolutního dementa. POMOC, ale jak? Asi je už pozdě, moc pozdě na moji zácharnu. Já se z toho možná jednou zotavím ale dřív nebo později příjde něco, co mě zase posadí do stéjného vlaku. Snad to brzo skončí, snad se to už nevrátí. jenom si tak říkám kdo ty moe kecy asi čte. nikdo? A nebo někdo kdo se opravdu nudí. Každopadně se potřebuju aspoň vypsat když ne vyřvat. Mám víc energie než kdykoliv jindy. Jak ji využít. Přece mám ještě školu a do ni chodi samí dementi je jen jeden člověk co mě dokáže utišit a rozesmát. Je to moe nej kamarádka. Nikdo nikdy nebude jako je ona. I když se mnou není pořád a nebaví se se mnou zas tak moc. Když jsme někde kde je klid. Nebo když stojíme v tváří v tvář sobě samým. Jsem šťastná. A pokud tohle zní tak, jako bych ji milovala tak to zase ne. taková já sem jenom někdy. Dokáže mě jediná rozesmát a rozplakat, ale ne natolik abych ji milovala. Je pouze mou nejlepší kamarádkou. Ona o tom neví a mě tak nebere. Baví se s ní konec,konců víc lidí než se mnou a opčas mě přece jenom ignoruje ale já se stejně těším až ji další den uvydím :).