<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	>

<channel>
	<title>Uměnovědy</title>
	<atom:link href="http://blog.o106.com/umenovedy/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>http://blog.o106.com/umenovedy</link>
	<description>Just another blog.o106.com weblog</description>
	<pubDate>Sun, 25 May 2008 18:13:17 +0000</pubDate>
	<generator>http://wordpress.org/?v=2.6.2</generator>
	<language>en</language>
			<item>
		<title>Anglický romantizmus</title>
		<link>http://blog.o106.com/umenovedy/2008/05/25/anglicky-romantizmus/</link>
		<comments>http://blog.o106.com/umenovedy/2008/05/25/anglicky-romantizmus/#comments</comments>
		<pubDate>Sun, 25 May 2008 18:13:17 +0000</pubDate>
		<dc:creator>janka</dc:creator>
		
		<category><![CDATA[Kapitoly z dějin divadla 2]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://blog.o106.com/umenovedy/?p=15</guid>
		<description><![CDATA[Většina velkých anglických romantických básníků psala pro dramata, ale málokterá byla určená pro jeviště a ta, která byla uvedena neměla velký úspěch. Většina her napsaná mezi 1800 – 1850 byla tématikou i spracováním neoalžbětinská.Snaha o obnovu shakespearovské slávy.

george gordon byron (1788 – 1824) 
nejúspěšnější anglický romantický básník v divadle. Za jeho života uveden pouze Marino [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p style="margin-bottom: 0cm" align="justify"><span style="color: #000000"><span style="text-decoration: none"><span>V</span></span></span><span style="color: #000000"><span style="text-decoration: none"><span>ětšina velkých anglických romantických básníků psala pro dramata, ale málokterá byla určená pro jeviště a ta, která byla uvedena neměla velký úspěch. Většina her napsaná mezi 1800 – 1850 byla tématikou i spracováním neoalžbětinská.Snaha o obnovu shakespearovské slávy.</span></span></span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" align="justify">
<p style="margin-bottom: 0cm" align="justify"><span style="color: #000000"><span style="text-decoration: none"><strong>george gordon byron</strong></span></span><span style="color: #000000"><span style="text-decoration: none"><span> (1788 – 1824) </span></span></span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" align="justify"><span style="color: #000000"><span style="text-decoration: none"><span>nejúspěšnější anglický romantický básník v divadle. Za jeho života uveden pouze </span></span></span><span style="color: #000000"><em><span style="text-decoration: none"><strong>Marino Faliero</strong></span></em></span><span style="color: #000000"><em><span style="text-decoration: none"><span>, ale po smrti autora byly jeho hry uvedeny všechny. </span></span></em></span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" align="justify"><span style="color: #000000"><em><span style="text-decoration: none"><strong>Sardanapal</strong></span></em></span><span style="color: #000000"><em><span style="text-decoration: none"><span> – historická podívaná</span></span></em></span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" align="justify"><span style="color: #000000"><em><span style="text-decoration: none"><strong>Werner</strong></span></em></span><span style="color: #000000"><em><span style="text-decoration: none"><span> – příběh muže posedlého pomstou, která ho ničí</span></span></em></span></p>
<p style="margin-left: 0.64cm;margin-bottom: 0cm" align="justify">
<p style="margin-bottom: 0cm;font-style: normal;text-decoration: none" align="justify"><span style="color: #000000"><strong>PERCY BYSSHE SHELLEY</strong></span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" align="justify"><span style="color: #000000"><span style="font-style: normal"><span style="text-decoration: none"><span>drama </span></span></span></span><span style="color: #000000"><em><span style="text-decoration: none"><strong>Odpoutaný Prométheus - </strong></span></em></span><span style="color: #000000"><span style="font-style: normal"><span style="text-decoration: none"><span> Prométheus vítězně vzdoruje Diovi stělesňujícím symbol tyranie a svobody.</span></span></span></span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" align="justify"><span style="color: #000000"><em><span style="text-decoration: none"><strong>Cenci</strong></span></em></span><span style="color: #000000"><span style="font-style: normal"><span style="text-decoration: none"><span> – o Beatrici Cenciové, která se pomstí svému otci za jeho zvrhlé jednání. </span></span></span></span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" align="justify">
<p style="margin-bottom: 0cm;font-style: normal;text-decoration: none" align="justify"><span style="color: #000000"><strong>EDMUND KEAN</strong></span></p>
<ul>
<li>
<p style="margin-bottom: 0cm;font-style: normal;text-decoration: none" align="justify"><span style="color: #000000">herec, uplatnil se zejména v Shakespearových 	hrách. Hlavní postava biografického románu Alexandra Dumase 	staršího</span></p>
</li>
</ul>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify">
<p style="margin-bottom: 0cm" align="justify"><span style="color: #000000"><strong>JAMES SHERIDAN KNOWLES (1784 – 1862)</strong></span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" align="justify"><span style="color: #000000">herec a dramtik</span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" align="justify"><span style="color: #000000"><em><strong>Virginius</strong></em></span><span style="color: #000000"><span style="font-style: normal"><span> – tímto dílem se proslavil v Anglii a v Americe. </span></span></span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" align="justify"><span style="color: #000000"><em><strong>Vilém Tell</strong></em></span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" align="justify"><span style="color: #000000"><em><strong>Hrbáč</strong></em></span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" align="justify"><span style="color: #000000"><span style="font-style: normal"><span>obratně mísil melodramatické příběhy a shakespearovské formy</span></span></span><span style="color: #000000"><em><strong>. </strong></em></span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" align="justify"><span style="color: #000000">V této době se nedařilo tragédiím, ale melodramatu.</span></p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://blog.o106.com/umenovedy/2008/05/25/anglicky-romantizmus/feed/</wfw:commentRss>
		</item>
		<item>
		<title>Polské romantické divadlo</title>
		<link>http://blog.o106.com/umenovedy/2008/05/25/polske-romanticke-divadlo/</link>
		<comments>http://blog.o106.com/umenovedy/2008/05/25/polske-romanticke-divadlo/#comments</comments>
		<pubDate>Sun, 25 May 2008 18:11:59 +0000</pubDate>
		<dc:creator>janka</dc:creator>
		
		<category><![CDATA[Kapitoly z dějin divadla 2]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://blog.o106.com/umenovedy/?p=14</guid>
		<description><![CDATA[ADAM MICKIEWICZ (1798 - 1855)
Polský básník Adam Mickiewicz prožil většinu života ve vyhnanství v Rusku a v emigraci v západní Evropě. Aktivně se účastnil hnutí za osvobození své země, která byla tehdy rozdělena mezi Prusko, Rusko a Rakousko.
Začínal jako klasicista, brzy se však přiklání k romantismu ve svých Baladách a romancích. V díle Konrád Wallenrod [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="left"><span style="color: #000000"><strong>ADAM MICKIEWICZ</strong></span><span style="color: #000000"> </span><span style="color: #000000"><strong>(1798 - 1855)</strong></span><span style="color: #000000"><br />
Polský básník Adam Mickiewicz prožil většinu života ve vyhnanství v Rusku a v emigraci v západní Evropě. Aktivně se účastnil hnutí za osvobození své země, která byla tehdy rozdělena mezi Prusko, Rusko a Rakousko.<br />
Začínal jako klasicista, brzy se však přiklání k romantismu ve svých Baladách a romancích. V díle </span><span style="color: #000000"><strong>Konrád Wallenrod</strong></span><span style="color: #000000"> se vrací do minulosti Litvy a ukazuje její boj za svobodu proti křižákům.<br />
Do svého dramatu </span><span style="color: #000000"><strong>Dziady(Tryzna)</strong></span><span style="color: #000000"> promítá kromě pohanských obřadů a vlastních milostných citů hlavně víru ve spasitelské poslání národního utrpení. Drama nebylo dokončeno.</span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="left">
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="left"><span style="color: #000000"><strong>JULIUS SLOWACKI (1809 – 1849)</strong></span><span style="color: #000000"> </span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="left"><span style="color: #000000">nejvyspělejším dílem je symbolické drama </span><span style="color: #000000"><strong>Balladyna</strong></span><span style="color: #000000">, T</span>ragédie o ženě vražednici, jež se pomocí svých zločinů dostává na královský trůn. Vyjadřuje společenskou revoltu a hluboké vlastenectví.</p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="left"><em><strong>Kordian</strong></em><span style="font-style: normal"><span> – hrdina trpí nedostatkem vůle ke vzpouře proti nesvobodě a bezpráví.</span></span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="left">
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="left"><span style="color: #000000"><strong>ZYGMUNT KRASIŃSKI</strong></span><span style="color: #000000"><span> (1812 – 1859)</span></span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="left"><span style="color: #000000"><span>- konzervativní básník a dramatik, který ve svých umělecky nejvyzrálejších dramatech </span></span><span style="color: #000000"><em><strong>Nebožská komedie</strong></em></span><span style="color: #000000"><span style="font-style: normal"><span> a </span></span></span><span style="color: #000000"><em><strong> Iridon</strong></em></span><span style="color: #000000"><span style="font-style: normal"><span> vyjádřil názor, že soudobý společenský úpadek plyne z neúcty k minulosti a ze ztráty katolické víry.</span></span></span></p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://blog.o106.com/umenovedy/2008/05/25/polske-romanticke-divadlo/feed/</wfw:commentRss>
		</item>
		<item>
		<title>Ruské romantické divadlo</title>
		<link>http://blog.o106.com/umenovedy/2008/05/25/ruske-romanticke-divadlo/</link>
		<comments>http://blog.o106.com/umenovedy/2008/05/25/ruske-romanticke-divadlo/#comments</comments>
		<pubDate>Sun, 25 May 2008 18:10:44 +0000</pubDate>
		<dc:creator>janka</dc:creator>
		
		<category><![CDATA[Kapitoly z dějin divadla 2]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://blog.o106.com/umenovedy/?p=13</guid>
		<description><![CDATA[ALEXANDR SERGEJEVIČ GRIBOJEDOV (1795 – 1829)
Hoře z rozumu – jediné významné klasicistní ruské drama s romantickým tématem.
Komedie o rozčarovaném hrdinovi, který se snaží přesvědčit ostatní o vadách materialistické a pokrytecké společnosti. Různé charakterové typy reprezentující moskevskou společnost.  Gribojedov hru dopsal v době, kdy se v Rusku utužila cenzura. Proto byla hra uvedena až 40 let po [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><strong>ALEXANDR SERGEJEVIČ GRIBOJEDOV</strong></span><span style="color: #000000"> (1795 – 1829)</span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><em><strong>Hoře z rozumu</strong></em></span><span style="color: #000000"> – jediné významné klasicistní ruské drama s romantickým tématem.</span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000">Komedie o rozčarovaném hrdinovi, který se snaží přesvědčit ostatní o vadách materialistické a pokrytecké společnosti. Různé charakterové typy reprezentující moskevskou společnost.  Gribojedov hru dopsal v době, kdy se v Rusku utužila cenzura. Proto byla hra uvedena až 40 let po autorově smrti. </span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify">
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><strong>ALEXANDR SERGEJEVIČ PUŠKIN</strong></span><span style="color: #000000"> (1799 – 1837)</span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000">Z počátku mu byl vzorem Corneille, dle kterého píše klasicistní dramata. Poté, co poznává Shakespeara, si ho okamžitě zamiluje a píše dle jeho vzoru.Přičítá se mu prosazení romantizmu v Rusku. </span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><em><strong>Boris Godunov</strong></em></span><span style="color: #000000"> – velké historické drama. Pojednává o vztahu vládce k poddaným a tak bývá označován za první ruskou hru na politické téma.</span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify">
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><strong>MICHAIL JURJEVIČ LERMONTOV</strong></span><span style="color: #000000"> (1814 – 1841)</span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm;font-style: normal" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000">jeden z největších ruských romantických básníků</span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><em><strong>Maškaráda</strong></em></span><span style="color: #000000"> – hra o rozporu mezi pravostí citu a zdáním. Končí tragicky poté, co hlavní hrdina uvěří pomluvám okolí na svou ženu. Manželku zabije a viní z toho společnost.</span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify">
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><strong>NIKOLAJ VASILJEVIČ GOGOL</strong></span><span style="color: #000000"> (1809 – 1852)</span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000">Poslední romantický autor na pomezí romantizmu a realizmu. V jeho dílech je už hodně realistických prvků.</span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><em><strong>Revizor </strong></em></span><span style="color: #000000"><span style="font-style: normal"><span>- příběh o mladíkovi omylem pokládaném za petrohradského činovníka. Hra satirizující zkorumpovanost úředníků byla originální v tom, že neobsahovala ani milostnou zápletku ani sympatické postavy. Realističnost spočívá v groteskních postavách a v tematizaci malosti, pokrytectví a korupce. Hra byla osobně schválená carem. To povzbudilo ostatní autory, aby se věnovali realističtějšímu zobrazení.</span></span></span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"> </span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify">
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000">Herci:</span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><strong>PAVEL MOČALOV</strong></span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000">vyrovnaný emocionální herec. Oblíbený v melodramatu jako Richard III. A Hamlet.</span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify">
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><strong>MICHAIL ŠČEPKIN</strong></span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000">- označován za prvního velkého ruského herce. Narodil se jako nevolník, kočoval s profesionální hereckou společností. Po tom, co získal svobodu, hrál v moskevském Malém divadle, kde vydržel až do konce života. Učil na divadelní škole, měl velký vliv na prosazení ansáblového herectví. Vynikal v gogolovské komedii.</span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="left">
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://blog.o106.com/umenovedy/2008/05/25/ruske-romanticke-divadlo/feed/</wfw:commentRss>
		</item>
		<item>
		<title>Francouzský romantizmus</title>
		<link>http://blog.o106.com/umenovedy/2008/05/25/francouzsky-romantizmus/</link>
		<comments>http://blog.o106.com/umenovedy/2008/05/25/francouzsky-romantizmus/#comments</comments>
		<pubDate>Sun, 25 May 2008 18:08:56 +0000</pubDate>
		<dc:creator>janka</dc:creator>
		
		<category><![CDATA[Kapitoly z dějin divadla 2]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://blog.o106.com/umenovedy/?p=12</guid>
		<description><![CDATA[1. oficiální divadla: 
V té době prožívají lidi ve Francii vzrušené dramatické situace, existují v patosu. Proto jim vyhovuje právě klasicistická tragédie. Její tradice je velmi silná a proto je vzhledem k Německu romantizmus ve Francii zpožděný. 

2. lidové divadlo:
Jednoznačně se v něm prosadil nový žánr melodram – činohra s pestrým, zajímavým příběhem plným zvratů a ostře pointovaným. časté jsou [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><strong>1. </strong></span><span style="color: #000000"><span style="text-decoration: underline">oficiální divadla:</span></span><span style="color: #000000"> </span></p>
<p style="margin-left: 0.5cm;margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000">V té době prožívají lidi ve Francii vzrušené dramatické situace, existují v patosu. Proto jim vyhovuje právě </span><span style="color: #000000"><strong>klasicistická tragédie</strong></span><span style="color: #000000">. Její tradice je velmi silná a proto je vzhledem k Německu romantizmus ve Francii zpožděný. </span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify">
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><strong>2. </strong></span><span style="color: #000000"><span style="text-decoration: underline">lidové divadlo:</span></span></p>
<p style="margin-left: 0.5cm;margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000">Jednoznačně se v něm prosadil nový žánr </span><span style="color: #000000"><strong>melodram</strong></span><span style="color: #000000"> – činohra s pestrým, zajímavým příběhem plným zvratů a ostře pointovaným. </span><span style="color: #000000">č</span><span style="color: #000000">asté jsou převleky, záměny postav, zastírání původu, tajemné okolnosti. Komplikované zápletky a dějové zvraty směřují ke kladnému řešení. Dělení postav je černobílé na dobré a zlé. To vše doplňují písně a tance. Melodram se stal nejoblíbenějším žánrem 19. století. V Německu ho reprezentovali Kotzbue a Iffland.</span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify">
<p style="margin-left: 0.5cm;margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"> </span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><strong>3. </strong></span><span style="color: #000000"><span style="text-decoration: underline">P</span></span><span style="color: #000000"><span style="text-decoration: underline">o roce 1815</span></span><span style="color: #000000"> se objevují autoři píšící dle zásad romantizmu:</span></p>
<p style="margin-left: 0.5cm;margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify">
<p style="margin-left: 0.5cm;margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><strong>PROSPER MÉRIMÉE</strong></span><span style="color: #000000"> (1803 – 1870)</span></p>
<p style="margin-left: 0.5cm;margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><em><strong>Carmen</strong></em></span><span style="color: #000000"> – novela, kterou později zhudebnil George Bizet.</span></p>
<p style="margin-left: 0.5cm;margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><em><strong>Divadlo Kláry Gazulové</strong></em></span><span style="color: #000000"> – v předmluvě autor předstíral, že jde o hry přeložené ze španělštiny. Patrná inspirace Španělskými autory (Calderón).</span></p>
<p style="margin-left: 0.5cm;margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><em><strong>Jacquerie</strong></em></span><span style="color: #000000"> – nejslavnější Mériméeovo drama. Jacquerie je název selského, krvavě potlačeného povstání.</span></p>
<p style="margin-left: 0.5cm;margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><em><strong>Kočár nejsvatější svátosti </strong></em></span></p>
<p style="margin-left: 0.5cm;margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify">
<p style="margin-left: 0.5cm;margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><strong>ALEXANDER DUMAS st.</strong></span><span style="color: #000000"> (1802 – 1870)</span></p>
<p style="margin-left: 0.5cm;margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000">Byl zejména velice úspěšný prozaik. Napsal několik slavných </span><span style="color: #000000"><em>románů. Jeho hry se dají rozdělit na:</em></span></p>
<p style="margin-left: 0.5cm;margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><em>dramatické podívané</em></span></p>
<p style="margin-left: 0.5cm;margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><em><strong>Jindřich III. a jeho dvůr</strong></em></span><span style="color: #000000"> – historické drama, které bylo jedním z prvních romantických dramat ve Francii. Dumas st. výrazně přispěl k prosazení romantizmu.</span></p>
<p style="margin-left: 0.5cm;margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><em><strong>Kristina</strong></em></span></p>
<p style="margin-left: 0.5cm;margin-bottom: 0cm;font-style: normal" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000">měšťanské drama</span></p>
<p style="margin-left: 0.5cm;margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><em><strong>Antony </strong></em></span><span style="color: #000000">– měšťanské drama v Diderotově linii ve stylu Lessinga.</span></p>
<p style="margin-left: 0.5cm;margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><em><strong>Kean </strong></em></span><span style="color: #000000">– hra o slavném herci.</span></p>
<p style="margin-left: 0.5cm;margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000">Vlastní dramatizace</span></p>
<p style="margin-left: 0.5cm;margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><em><strong>Tři Mušketýři</strong></em></span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify">
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify">
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify">
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify">
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><strong>VICTOR HUGO</strong></span><span style="color: #000000"> (1802 – 1885)</span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><em><strong>Cromwell</strong></em></span><span style="color: #000000"> - </span><span style="color: #000000"><span style="text-decoration: underline">v předmluvě</span></span><span style="color: #000000"> k svému dramatu z roku 1827 zformuloval své stanovisko k diskusi o dramatice romantizmu:žádá zrušit vyhraněnost žánrů, přiznává možnost mísit tragické a komické, odmítá respektovat jednotu místa a času, netrvá, aby všechny scény byly poplatné zákonům slušnosti,souhlasí s užíváním prózy v dramatech, čím zmírňuje nutnost užívat alexandrín, je za rozvolnění tematického spektra, podle něj ve hře můžou vystupovat i neurozené osoby.</span></p>
<p style="margin-left: -0.03cm;margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><em><strong>Hernani </strong></em></span><span style="color: #000000">– hra z roku 1830, který představuje mezní datum ve francouzském romantizmu. Uskutečnila se premiéra hry Hernani, napsané už podle zákonů z předmluvy v Cromwellovi. V hledišti se uskutečnila </span><span style="color: #000000"><em>„bitva o Hernaniho“</em></span><span style="color: #000000"> – válka zastánců romantizmu a zastánců klasicizmu. Skončila se ve prospěch romantiků. </span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><em><strong>Purkrabí (1843)</strong></em></span><span style="color: #000000"> – poslední Hugova hra. Naprosto propadne a Hugo už pak víc hry nepíše. Pokládá se za konec romantické éry v Paříži.</span></p>
<p style="margin-left: -0.03cm;margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify">
<p style="margin-left: -0.03cm;margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><strong>ALFRED DE MUSSET</strong></span><span style="color: #000000"> (1810 – 1857)</span></p>
<p style="margin-left: -0.03cm;margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000">První hra </span><span style="color: #000000"><em><strong>Benátská noc</strong></em></span><span style="color: #000000"><span style="font-style: normal"><span> propadla, od té doby nepíše pro jeviště. Jeho pozdější díla zachází volně s místem i časem. Musseta zajímají vnitřní prožitky postav.</span></span></span></p>
<p style="margin-left: -0.03cm;margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><em><strong>Se srdcem divno hrát</strong></em></span><span style="color: #000000"> (S láskou nejsou žádné žerty)</span></p>
<p style="margin-left: -0.03cm;margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><em><strong>Lorenzaccio</strong></em></span><span style="color: #000000"> – nejlepší historické drama romantizmu! Hra vypráví příběh z renesanční Florencie se silným mravním tématem. Hlavní hrdina Lorenzaccio prožívá těžké dilema. Vetřel se do přízně vévody, aby ho mohl zavraždit. V průběhu soužití s vévodou objevuje nové masky, které se mu začínají líbit.</span></p>
<p style="margin-left: -0.03cm;margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify">
<p style="margin-left: -0.03cm;margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><strong>ALFRED DE VIGNY</strong></span><span style="color: #000000"> (1797 – 1863)</span></p>
<p style="margin-left: -0.03cm;margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000">Překládal Shakespeara do francouzštiny a přispěl k jeho uvedení na francouzských jevištích.</span></p>
<p style="margin-left: -0.03cm;margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><strong>Chatterton</strong></span><span style="color: #000000"> – komornější dílo orientováno k problematice génia a jeho neporozumění. Thomas Chatterton (1752 – 1770) byl anglický básník, který spáchal sebevraždu. Byl mimořádně talentovaný, ale narazil na nepochopení měšťanského prostředí.</span></p>
<p style="margin-left: -0.03cm;margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify">
<p style="margin-left: -0.03cm;margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><strong>MARIE DORVALOVÁ</strong></span></p>
<p style="margin-left: -0.03cm;margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000">studium na konzervatoři, členka divadla Poirte-Saint-Martin. Dokud divadlo nesmělo hrát jiné žánry, hrála v melodramatech. Vynikala v rolích, kde bylo třeba vyjádřit vášnivé emoce a svůdný půvab. Dva roky hrála v Comédie Francaise, ale střetla se s odporem, proto se vrátila do bulvárnějších divadel.</span></p>
<p style="margin-left: -0.03cm;margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify">
<p style="margin-left: -0.03cm;margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><strong>JEAN BAPTISTE DEBURAU</strong></span></p>
<p style="margin-left: -0.03cm;margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000">pocházel z rodiny akrobatů, roku 1811 se usadil v Paříži, kde byl spjatý s Théatre de Funambules. Proslavil se po roce 1825, kdy rozvinul postavu Pierrota do podoby bledého ztrápeného milence stále doufajícího, že  najde svoje štěstí. V této roli se stal jedním s nejpopulárnějších herců.</span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify">
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><span style="font-style: normal"><strong>FRÉDÉRIC</strong></span></span><span style="color: #000000"><em><strong> </strong></em></span><span style="color: #000000"><span style="font-style: normal"><strong>LEMAITRE</strong></span></span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm;font-style: normal" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000">Navštěvoval konzervatoř, účinkoval v cirkusu, pantomimě a melodramatech. Prosadil se roku 1823, když melodramatického zlosyna přetvořil v karikaturu. Byl angažován do Odéonu a Portre Saint Martin. Byl nejvšestrannější herec své doby, protože odmítl nechat se svazovat vytyčenými obory. Překvapoval publikum novou interpretací. Na jevišti hrál do své smrti.</span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify">
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000">Romantizmus vystřídalo </span><span style="color: #000000"><strong>„divadlo</strong></span><span style="color: #000000"> </span><span style="color: #000000"><strong>zdravého rozumu“, </strong></span><span style="color: #000000"><span>které hledá střední cestu mezi klasicizmem a romantizmem</span></span><span style="color: #000000"><strong> </strong></span><span style="color: #000000">a je to typ divadla, který je francouzské publikum ochotno přijmout. Trvá 20 let.</span></p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://blog.o106.com/umenovedy/2008/05/25/francouzsky-romantizmus/feed/</wfw:commentRss>
		</item>
		<item>
		<title>Rakouský romantizmus</title>
		<link>http://blog.o106.com/umenovedy/2008/05/25/rakousky-romantizmus/</link>
		<comments>http://blog.o106.com/umenovedy/2008/05/25/rakousky-romantizmus/#comments</comments>
		<pubDate>Sun, 25 May 2008 17:58:50 +0000</pubDate>
		<dc:creator>janka</dc:creator>
		
		<category><![CDATA[Kapitoly z dějin divadla 2]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://blog.o106.com/umenovedy/?p=11</guid>
		<description><![CDATA[FRANZ GRILLPARZER (1791 – 1872) – první významný rakouský dramatik
Pramáti – osudové drama  - tehdy v módě
antické náměty:
Sapfo
Zlaté rouno
historické náměty:
Štěstí a pád krále Otokara
Židovka z Toleda
filozoficko fantastické náměty:
Sen jako život
hrdinové jsou odcizení ze společnosti, pokouší se o usmíření, končí tragicky.
Komedie, lidová a vesnická hra:

FERDINAND RAIMUND (1790 – 1836)
Autor inklinující k pohádkovosti.užíval regionální dialektiky, folklor, alegorie [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p><strong>FRANZ GRILLPARZER</strong><span style="color: #000000"><strong> (1791 – 1872)</strong> – první významný rakouský dramatik</span><br />
<span style="color: #000000"><em><strong>Pramáti – </strong></em></span><span style="color: #000000"><span style="font-style: normal"><span>osudové drama  - tehdy v módě</span></span></span><br />
<span style="color: #000000">antické náměty:</span><br />
<span style="color: #000000"><em><strong>Sapfo</strong></em></span><br />
<span style="color: #000000"><em><strong>Zlaté rouno</strong></em></span><br />
<span style="color: #000000">historické náměty:</span><br />
<span style="color: #000000"><em><strong>Štěstí a pád krále Otokara</strong></em></span><br />
<span style="color: #000000"><em><strong>Židovka z Toleda</strong></em></span><br />
<span style="color: #000000">filozoficko fantastické náměty:</span><br />
<span style="color: #000000"><em><strong>Sen jako život</strong></em></span><br />
<span style="color: #000000">hrdinové jsou odcizení ze společnosti, pokouší se o usmíření, končí tragicky.</span><br />
<span style="color: #000000"><span style="text-decoration: underline">Komedie, lidová a vesnická hra:</span></span><br />
<span style="color: #000000"><strong></strong></span></p>
<p><span style="color: #000000"><strong>FERDINAND RAIMUND</strong></span><span style="color: #000000"> (1790 – 1836)</span><br />
<span style="color: #000000">Autor inklinující k pohádkovosti.užíval regionální dialektiky, folklor, alegorie a frašky.</span><br />
<span style="color: #000000"><em><strong>Výrobce barometrů na pohádkovém ostrově</strong></em></span><br />
<span style="color: #000000"><em><strong>Alpský král a nelida</strong></em></span><span style="color: #000000"> – inspirace Moliérovskou tematikou a konkrétně jeho Misantropem.</span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify">
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify">
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify">
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><strong>JOHANN NEPOMUK NESTROY</strong></span><span style="color: #000000"> (1801 – 1862)</span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000">Vídeňský herec. Napsal kolem 100 her. Už za jeho života byly jeho hry oslavovány. V českém prostředí se Nestroyem výrazně inspiroval Josef Kajetán Tyl. Nestroy vytváří žánr tzv. </span><span style="color: #000000"><span style="text-decoration: underline"><strong>lokální (vídeňské) frašky</strong></span></span><span style="color: #000000"> s typickými postavičkami z vídeňského prostředí.</span></p>
<p><span style="color: #000000"><em><strong>Svoboda v Kocourkově</strong></em></span><span style="color: #000000"> - typická vídeňská fraška.</span><br />
<span style="color: #000000">…<em><strong>si pořádně zařádit</strong></em></span><br />
<span style="color: #000000"><em><strong>Talisman</strong></em></span><br />
<span style="color: #000000"><em><strong>Zlý duch Lumpácivagabundus</strong></em></span><span style="color: #000000"><strong> – </strong></span><span style="color: #000000"><span style="font-style: normal"><span style="text-decoration: none"><span>nadpřirozeně rámcována hra s faustovským motivem v komické rovině.</span></span></span></span><br />
<span style="color: #000000"><span style="text-decoration: none"><strong></strong></span></span></p>
<p><span style="color: #000000"><span style="text-decoration: none"><strong>LUDWIG DEVRIENT </strong></span></span><span style="color: #000000"><span style="text-decoration: none"><span>(1784 – 1832)</span></span></span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm;text-decoration: none" lang="cs-CZ" align="left"><span style="color: #000000">největší romantický herec. Vytvořil přes 	500 postav a každá vyvolávala dojem jedinečnosti.</span></p>
<p><span style="color: #000000">Hrál v Berlíně, po konfliktu s prvním tragédem byl pověřen komediálními inscenacemi. 1828 odešel do Vídně, kde uchvacoval publikum svým vášnivým a  všestranným herectvím</span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm;text-decoration: none" lang="cs-CZ" align="left">
<p style="margin-bottom: 0cm;text-decoration: none" lang="cs-CZ" align="left">
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="left">
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="left"><span style="color: #000000"><span style="text-decoration: none"><strong>KARL IMMERMANN</strong></span></span><span style="color: #000000"><span style="text-decoration: none"><span> (1796 – 1840)</span></span></span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm;text-decoration: none" lang="cs-CZ" align="left"><span style="color: #000000">režisér, kombinoval ideje Goethovy a Tieckovy – zastánce deklamačního hereckého stylu. Věřil, že spása divadla je ve vysoce hodnotném dramatu a v inscenacích vytvořených pod dohledem jediného uměleckého názoru.</span></p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://blog.o106.com/umenovedy/2008/05/25/rakousky-romantizmus/feed/</wfw:commentRss>
		</item>
		<item>
		<title>Německý romantizmus</title>
		<link>http://blog.o106.com/umenovedy/2008/05/25/nemecky-romantizmus/</link>
		<comments>http://blog.o106.com/umenovedy/2008/05/25/nemecky-romantizmus/#comments</comments>
		<pubDate>Sun, 25 May 2008 17:57:30 +0000</pubDate>
		<dc:creator>janka</dc:creator>
		
		<category><![CDATA[Kapitoly z dějin divadla 2]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://blog.o106.com/umenovedy/?p=10</guid>
		<description><![CDATA[V současnosti jsou více realizovány dramata romantiků než ve své době, kdy nebyly dostačující možnosti a předpoklady je scénicky realizovat. Romantizmus byl úspěšný více literárně než scénicky. Dramata přesáhla možnosti inscenačních postupů inscenátorů oné doby, co se negativně projevilo v komunikativnosti s hledištěm.


LUDWIG TIECK (1773 – 1853)
Dramatik, dramaturg a herec se skvělým hereckým talentem. Předčítal hry a jeho [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p>V současnosti jsou více realizovány dramata romantiků než ve své době, kdy nebyly dostačující možnosti a předpoklady je scénicky realizovat. Romantizmus byl úspěšný více literárně než scénicky. Dramata přesáhla možnosti inscenačních postupů inscenátorů oné doby, co se negativně projevilo v komunikativnosti s hledištěm.</p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify">
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify">
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><strong>LUDWIG TIECK</strong></span><span style="color: #000000"> (1773 – 1853)</span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000">Dramatik, dramaturg a herec se skvělým hereckým talentem. Předčítal hry a jeho sugestivní projev byl velice oblíbený. Eklektická univerzálnost je pro jeho tvorbu typická.</span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><em><strong>Rytíř Modrovous</strong></em></span><span style="color: #000000"> – hra inspirována Shakespearem.</span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><em><strong>Kocour v botách</strong></em></span><span style="color: #000000"> – obsahově i formálně velmi složitá hra. Tieck v ní užívá </span><span style="color: #000000"><span style="text-decoration: underline"><strong>romantické ironie</strong></span></span><span style="color: #000000">. Do té doby se autoři se svým dílem ztotožňují. Tieck ale komponuje své dílo s nadhledem a s odstupem. Osoby her reflektují sebe sama a reflektovaná je i přítomnost diváků. Autor tím ruší jednotu děje. Rozbíjí jeho kontinuitu a vžitou způsobnost vnímat děje jednolitě. Romantická ironie je výrazným rysem německého romantizmu!</span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><em><strong>Život a smrt červené Karkulky</strong></em></span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><em><strong>Princ Zerbino</strong></em></span><span style="color: #000000"><span style="font-style: normal"><span>- pokračování Kocoura v botách</span></span></span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><em><strong>Císař Oktavián</strong></em></span><span style="color: #000000"> – komedie, která mísí prvky veršovaných forem.</span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><em><strong>Život a smrt svaté Jenovéfy</strong></em></span><span style="color: #000000"> – hra nabízí komplexní obraz středověku. </span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify">
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify">
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><strong>GEORG B</strong></span><span style="color: #000000"><strong>üCHNER</strong></span><span style="color: #000000"> (1813 – 1837)</span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000">Revolucionář a výrazný představitel německého romantizmu. Dnes se z autorů tehdejší doby uvádí nejvíc.</span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><em><strong>Mír chýším, válka palácům</strong></em></span><span style="color: #000000"> – politický pamflet.</span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><em><strong>Vojcek</strong></em></span><span style="color: #000000"> – dramatický fragment, který vypráví příběh kritické sociální situace hlavního hrdiny Vojcka. Na Vojckovi provádí štábní lékař pokusy. Kromě linie pokusů na člověku, obsahuje fragment druhou linii lásky Vojcka k Marii, kterou nakonec zabije.</span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><em><strong>Leonce a Lena</strong></em></span><span style="color: #000000"> – pohádka o princi a princezně. Oba se mají dle domluvy vzít, oni to ovšem odmítají dokud se vzájemně nepoznají. Hra obsahuje romantickou ironii.</span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><em><strong>Dantova smrt</strong></em></span><span style="color: #000000"> – rozsáhlé historické drama.Příběh hlavního hrdiny Dantona, který se ocitá uprostřed války mezi jakobíny a girondisty.</span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify">
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify">
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><strong>HEINRICH VON KLEIST</strong></span><span style="color: #000000"> (1776 – 1811)</span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000">Není jednoznačně romantickým autorem. Osobnost tvořící mezi proudy. Ve své době nedošel uznání</span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><em><strong>Amfitryon</strong></em></span><span style="color: #000000"> – dílo autorovi antické inspirace a jeho tíhnutí ke klasicizmu.</span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><em><strong>Hermannova bitva</strong></em></span><span style="color: #000000"> – historická hra. Národní drama se shakespearovskými črtami a výrazně romantickými rysy. </span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><em><strong>Katynka z Heilbronnu</strong></em></span><span style="color: #000000"> – romantická pohádka. Usiluje o dodržení čisté formy v opozici k Schleglovým požadavkům. Stojí mezi klasicizmem a romantizmem.</span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><em><strong>Princ Bedřich Homburský</strong></em></span><span style="color: #000000"><span style="font-style: normal"><span>- o mladém důstojníkovi odsouzeném k trestu smrti za neposlušnost, která však vedla k vítězství. Po tom co přiznal, že jednal ze ctižádosti je omilostněn.</span></span></span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify">
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify">
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify">
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><span style="font-style: normal"><strong>CHRISTIAN DIETRICH GRABBE</strong></span></span><span style="color: #000000"><span style="font-style: normal"><span> </span></span></span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm;font-style: normal" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000">předchůdce expresionismu, uznání až po smrti</span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><em><strong>Žert, satira, ironie a hlubší význam – </strong></em></span><span style="color: #000000"><span style="font-style: normal"><span>chaotická struktura pro vyjádření názorů na společnost. Protest proti optimizmu minulých let. </span></span></span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><em><strong>Don Juan a Faust</strong></em></span><span style="color: #000000"><span style="font-style: normal"><span> </span></span></span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm;font-style: normal" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000">Většina her se těžko inscenuje: </span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><em><strong>Napoleon aneb sto dní</strong></em></span><span style="color: #000000"><span style="font-style: normal"><span> – jeviště je evropský kontinent a protagonistou je lid.</span></span></span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm;font-style: normal" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000">Za Grabbeova života uvedena pouze jediná hra.</span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify">
<p style="margin-bottom: 0cm;font-style: normal" align="justify"><span style="color: #000000"><span style="font-family: Times New Roman,serif"><span style="font-size: small"><strong>FRIEDRICH HEBBEL</strong></span></span></span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm;font-style: normal" align="justify"><span style="color: #000000"><span style="font-family: Times New Roman,serif"><span style="font-size: small">patří k nejvýznamnějším německým dramatikům 19. století. V dramatech formálně poplatných antice, Williamu Shakespearovi a Heinrichu von Kleistovi (1777-1811) se pokouší o realistické ztvárnění problémů člověka. Jeho dílem se zabýval František Xaver Šalda (1867-1937). Zemřel ve Vídni. </span></span></span></p>
<p><span style="color: #000000"><span style="font-family: Times New Roman,serif"><span style="font-size: small"><em><strong>Herodes a Mariamne</strong></em></span></span></span></p>
<p><span style="color: #000000"><span style="font-family: Times New Roman,serif"><span style="font-size: small"><em><strong>Jenovefa </strong></em></span></span></span></p>
<p><span style="color: #000000"><span style="font-family: Times New Roman,serif"><span style="font-size: small"><em><strong>Judita </strong></em></span></span></span></p>
<p align="left"><span style="color: #000000"><span style="font-family: Times New Roman,serif"><span style="font-size: small"><em><strong>Nibelungové – </strong></em></span></span></span><span style="color: #000000"><span style="font-family: Times New Roman,serif"><span style="font-size: small"><span style="font-style: normal"><span>trilogie </span></span></span></span></span><span style="color: #000000"><span style="font-family: Times New Roman,serif"><span style="font-size: small"><em><strong><br />
Marie Magdaléna</strong></em></span></span></span><span style="color: #000000"><span style="font-family: Times New Roman,serif"><span style="font-size: small"><span style="font-style: normal"><span> – předzvěst realismu, postavy pocházejí z běžného života.</span></span></span></span></span></p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://blog.o106.com/umenovedy/2008/05/25/nemecky-romantizmus/feed/</wfw:commentRss>
		</item>
		<item>
		<title>Sturm und Drang - Bouře a vzdor (1767 – 1787)</title>
		<link>http://blog.o106.com/umenovedy/2008/05/25/sturm-und-drang-boure-a-vzdor-1767-%e2%80%93-1787/</link>
		<comments>http://blog.o106.com/umenovedy/2008/05/25/sturm-und-drang-boure-a-vzdor-1767-%e2%80%93-1787/#comments</comments>
		<pubDate>Sun, 25 May 2008 17:52:16 +0000</pubDate>
		<dc:creator>janka</dc:creator>
		
		<category><![CDATA[Kapitoly z dějin divadla 2]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://blog.o106.com/umenovedy/?p=9</guid>
		<description><![CDATA[Hnutí mladých německých umělců, především literátů, kteří se snaží najít nový umělecký program. Umělci tohoto hnutí mají rozdílné názory, filozofii, autorské principy, a přesto je sjednocuje společné úsilí o změnu. Jakoukoli a jakkoli!
FRIEDRICH MAXMILIAN KLINGER (1752 – 1831)
Bouře a vzdor – dle této hry se hnutí pojmenovalo.
JACOB MICHAEL REINHOLD LENZ (1751 – 1792)
Vychovatel – hra [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p>Hnutí mladých německých umělců, především literátů, kteří se snaží najít nový umělecký program. Umělci tohoto hnutí mají rozdílné názory, filozofii, autorské principy, a přesto je sjednocuje společné úsilí o změnu. Jakoukoli a jakkoli!</p>
<p><strong>FRIEDRICH MAXMILIAN KLINGER</strong> (1752 – 1831)<br />
<em><strong>Bouře a vzdor</strong></em> – dle této hry se hnutí pojmenovalo.</p>
<p><strong>JACOB MICHAEL REINHOLD LENZ</strong> (1751 – 1792)<br />
Vychovatel – hra s tématem sebekastrace.<br />
Vojáci – hra se zabývá legalizací prostituce v armádě.</p>
<p><strong>HEINRICH LEOPOLD WAGNER</strong> (1747 – 1779)<br />
<em><strong>Vražedkyně dítěte</strong></em> – ve hře je na scéně zavražděno dítě jehlicí do hlavy.</p>
<p>Hry autorů Sturm und Drang jsou šokující a neberou ohled na nic, co je tabuizované. Platí to jak pro obsahovou stránku, tak pro formální zpracování. Objevují se hry psané v blankversu, v próze nebo ve spoustě obrazů. Užíváním velice rozdílných postupů vzniká až určitý chaos a nepořádek.</p>
<p>Přínos hnutí Sturm und Drang tkví v tom, že to bylo hnutí preromantické a tedy předcházelo romantizmu. Objevuje se nečekaně. Jsou to propuklé aktivity, které formulují zcela jiný názor nové generace a bortí všechny pravidla fungující do té doby. Smysl Sturm und Drangu je v revoltě! Význam podobného hnutí je právě v nabourávání existujícího systému, který pak funguje dále, ale už pozměněný.</p>
<p>Běžnou podobu německého divadla určovali dva tehdy nejúspěšnější a nejhranější autoří na světě:<br />
<strong><br />
AUGUST WILHELM IFFLAND (1759 – 1814)</strong><br />
Výborný herec. Měl výrazný vliv na herce, se kterými hrával – učili se od něj. Psal hry podle vzoru Lessinga, ale poučen hrami autorů Sturm und Drang. Na rozdíl od autorů Sturm und Drang diváky nešokuje, ale je jenom uvede do napětí. Tím vytváří hru přijatelnou pro široké vrstvy. Napsal kolem 80 her.<br />
<em><strong>Zločin z ctižádosti</strong></em><br />
<strong><br />
AUGUST FRIEDRICH FERDINAND KOTZEBUE (1761 – 1819)</strong><br />
Napsal kolem 200 her.<br />
Misantropie a lítost</p>
<p>Oba autoři, píšící paralelně s Goethem a Schillerem, kromě toho, že dosáhli komerčního úspěchu, povznesli německé divadlo!</p>
<p><strong><br />
FRIEDRICH SCHILLER (1759 – 1805)</strong><br />
Pocházel z rodiny důstojníka. Musel proto nastoupit na vojenskou akademii. Studoval na ní medicínu a měl se stát vojenským lékařem. Zážitky z ní mu vštípily na celý život odpor k násilí a despotizmu.<br />
<em><strong>Loupežníci</strong></em> – hra pochází z dob studií a vznikla z vlastního pocitu ponížení a souvisela se zážitky z akademie. V roce 1782 byla uvedena v Manheimském divadle, kde strhla celé publikum.<br />
Schiller z akademie nakonec prchá a získává práci dramatika a dramaturga v Manheimském divadle. Stává se přední osobností hnutí Sturm und Drang. Zabývá se koncepcí divadla a snaží se pojmenovat smysl divadelní tvorby.<br />
<em><strong>Spiknutí Fieska v Janově<br />
Úklady a láska</strong></em><br />
Divadlo jakožto mravní instituce – spis, který vznikl z řady jeho přednášek. Jde mu o znovuvytvoření duchovní síly, která je otupována zvířecími prožitky. Toho, s čím je člověk v kontaktu v krutém světě všedního dne – přízemního materiálního vnímání světa, má být zbavován právě v divadle. Divadlo má být místem univerzální moudrosti. Usilujíc o zobrazování přírody vytváří uměleckou pravdu.<br />
Po době sturmovské a periodě manheimské, odchází z Manheimského divadla. Studuje historii a stane se profesorem historie na univerzitě v Jeně. Napsal velký spis o Nizozemí. Věnuje se psaní historických her.<br />
<strong><em>Don Carlos</em></strong> – hra vzniká podle jeho výše uvedeného spisu o Nizozemí. První verze je ještě v próze, druhá už v blankversu, což je projev Schillerovy snahy zachovat obsahovou stránku, ale formě dát řád.<br />
<em><strong>Valdštejn</strong></em> – historická trilogie:<br />
<strong><em>Valdštejnův tábor<br />
Piccolominiové<br />
Valdštejnova smrt<br />
Marie Stuartovna<br />
Panna Orleánská<br />
Nevěsta messinská<br />
Vilém Tell<br />
Dimitrij</em></strong><br />
V roce 1799 se usídlil do Výmaru, kde psal a překládal hry pro Dvorní divadlo řízené Goethem.</p>
<p><strong>JOHANN WOLFGANG GOETHE (1749 – 1832)</strong><br />
Završil toto umělecky plodné období v Německu velice kompaktním dílem!<br />
Narodil se ve Frankfurtu. Studoval v Lipsku. Ve svých devatenácti letech prodělal těžkou osobní krizi, jakožto důsledek jeho vztahu k soudobému měšťáctví a svých milostných zklamání. Vrací se do Frankfurtu. Časem se ze své duševní trýzně dostává a věnuje se různým oblastem lidského vědění. Je právník a věnuje se právním záležitostem. Spoluvytváří hnutí Sturm und Drang.<br />
<strong><em>Goetz z Berlichingu </em></strong>– erbovní (vůdčí) hra Sturm und Drangu napsaná podle vzoru historických her Shakespeara. Zcela popírá klasicistické členění hry na pět dějství, nerespektuje jednotu děje, času, místa a jednotlivé scény řadí volně vedle sebe. Důsledek inspirace Shakespearem, kterého Goethe považoval za největšího filozofa. Hra se odehrává ve středověku. Goetz  je harmonický rytíř žijící v přírodě. Dostává se do konfliktu s knížetem, pod kterého patří. I když je to látka historická, koresponduje se soudobými problémy Německa.<br />
<strong><em>Bohové</em></strong> – fraška<br />
Posvícení v Postoloprtech – aktovka, i dnes velmi živá<br />
<em><strong>Clavigo</strong></em> – tragédie napsaná z pamětí Beaumarchaise. Ubývá v ní předešlé revolučnosti.<br />
<strong><em>Stella</em></strong> – zakázané cenzurou. Téma hry je láska jednoho muže ke dvěma ženám. Obě ženy se setkají a je nutno situaci řešit, jenomže muž miluje obě stejně.<br />
<strong><em>Sourozenci</em></strong><br />
<em><strong>Utrpení mladého Werthera</strong></em> – román v dopisech, díky kterému stal Goethe přes noc slavný!</p>
<p>Roku 1775 přijímá Goethe nabídku vévody Karla Augusta a odjíždí do Výmaru. Stává se dvorským úředníkem s řadou pravomocí. Žije zde až do své smrti, kromě několika cest do Itálie.<br />
v roce 1786 odjíždí do Itálie, kde stráví dva roky. V Itálii se setkává s antickým duchem a objevuje novou inspiraci. Mění nazírání na svět. Zabývá se studiem antických filozofů a dramatiků. Opouští volnou formu (Gotz…) a orientuje se na pravidelnou formu s jednoduchou zápletkou a vytříbeným jazykem. Po návratu do Výmaru následuje období tzv. výmarské klasiky, do které kromě Goetheho patří i Schiller. Ve Výmaru se Goethe dostává do blízkého kontaktu s divadlem. Výmarské divadlo existovalo jako amatérské dvorní divadlo, ve kterém účinkovali dvořané i vévoda sám. Divadlo se profesionalizuje ve chvíli, když vévoda pozve na jeho půdu profesionální hereckou společnost. Goethe v něm působí jako ředitel, dramaturg, režisér, herec a dramatik. Uvádí hry své, Schillerovi, Shakespearovi a jiných. Představuje předstupeň nebo-li předobraz režiséra v dnešním smyslu slova. Měl svůj vlastní způsob práce s hercem. Jako první dělá s herci čtené zkoušky a věnuje jim spoustu času.Výmarské divadlo se stane proslulým. Kromě toho má podíl na společenském prosazování herců. Goethe byl přísný rovněž k publiku. Kontroloval jeho reakce a když reagovalo špatně, pokřikoval po něm.<br />
<em><strong>Wiléma Mistra léta učednická<br />
Wiléma Mistra divadelní poslání</strong></em> – druhý díl, ve kterém shrnul své divadelní zkušenosti.<br />
<em><strong>Singspiele </strong></em>(hra se zpěvy):<br />
<strong><em>Ervín a Elmíra<br />
Rybářka</em></strong><br />
Klasické hry:<br />
<em><strong>Ifigenie na Tauridě</strong></em><br />
<em><strong>Torquato Tasso</strong></em> – ve hře dominuje téma deziluze ze života, loučení s nadějí.<br />
<em><strong>Egmont </strong></em>– hra čerpá námět z osvobozujícího boje V Nizozemí v 16. století.</p>
<p><em><strong>Faust</strong></em> – stěžejní dílo německé i evropské dramatiky. Volně řazené scény. Goethe ho začal psát v 80. letech 18. století a dopsal v roce 1832.<br />
Chronologie vzniku:<br />
<em><strong>Urfaust </strong></em>(prafaust) – první zárodek v prozaické formě, který byl publikován. Jeho součástí je mytologie – něco mezi pohádkou a legendou. Tématem je příběh člověka, který prodá ďáblu vlastní duši. Motiv ďábla, který kupuje lidskou duši se objevil už v minulosti (Marlow). Jádrem Urfausta je tragédie Markétky.<br />
<em><strong>Faust I</strong></em>. – psán už ve verších (čtyřstopý jamb) a vydán v roce 1808.<br />
<strong><em>Faust II.</em></strong> – vydán po Goetheově smrti v roce 1832. Je strukturován zcela jinak než Faust I. a má pět dějství, přičemž každé dějství se odehrává v jiné době.<br />
Faust má tři prology:<br />
Goetheovo věnování<br />
Rozmluva o smyslu divadla<br />
Sázka Boha s Mefistem o Fausta – tkví v tom, že Faust říká Mefistovi, když mu nabídne něco, co ho uspokojí, něco,pro co by chtěl žít, chvíli krásnou, kterou by chtěl, aby trvala, tehdy mu dá svou duši.<br />
Pointa díla: V posledním dějství Fausta II. Se starý a slepý Faust nachází na severu a už jen slyší pracovat lidi na poli a obrací se na Mefista v podmiňovacím způsobu : teď bych řek, že jsem toho dosáhl.<br />
Poselství díla: Člověk nemůže nikdy v pozemském životě dospět k plnému štěstí. Vždycky jde dál, vždycky ho něco žene dopředu.<br />
Goetheův vliv v Německu a ve světě je trvalý!</p>
<p>Německo je v té době nejproduktivnější a vůbec vůdčí zemí v oblasti divadla!</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://blog.o106.com/umenovedy/2008/05/25/sturm-und-drang-boure-a-vzdor-1767-%e2%80%93-1787/feed/</wfw:commentRss>
		</item>
		<item>
		<title>Německo 18. století</title>
		<link>http://blog.o106.com/umenovedy/2008/05/25/nemecko-18-stoleti/</link>
		<comments>http://blog.o106.com/umenovedy/2008/05/25/nemecko-18-stoleti/#comments</comments>
		<pubDate>Sun, 25 May 2008 17:32:50 +0000</pubDate>
		<dc:creator>janka</dc:creator>
		
		<category><![CDATA[Kapitoly z dějin divadla 2]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://blog.o106.com/umenovedy/?p=8</guid>
		<description><![CDATA[Po 30 leté válce Německo rozděleno – sever protestantský, jih katolický. Jih chtěl napodobit francouzský dvůr, pořádal okázalé slavnosti a podporoval divadlo. Působení italských hereckých a francouzských společností. Od roku 1586 po 17. století vystupují také skupiny „Anglických komediantů“  napodobující Shakespeara, Marlowa,&#8230;
Sborník ANGLICKÉ KOMEDIE A TRAGÉDIE – vydaný těmito kočovnými herci – nahlédnutí do [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p>Po 30 leté válce Německo rozděleno – sever protestantský, jih katolický. Jih chtěl napodobit francouzský dvůr, pořádal okázalé slavnosti a podporoval divadlo. Působení italských hereckých a francouzských společností. Od roku 1586 po 17. století vystupují také skupiny „Anglických komediantů“  napodobující Shakespeara, Marlowa,&#8230;</p>
<p style="margin-bottom: 0cm" align="justify"><strong>Sborník ANGLICKÉ KOMEDIE A TRAGÉDIE</strong> – vydaný těmito kočovnými herci – nahlédnutí do jejich praxe.</p>
<p style="margin-bottom: 0cm" align="justify">Používání hrubé hororových prvků a vulgární komiky přešlo do smíšeného žánru <strong>HAUPTAKCE (hlavní a státní akce) – </strong><span style="color: #000000">hlavní část programu hereckých společností.  - </span>mytologické hry s komickými výstupy, kde často vystupoval šašek, pojmenovaný podle marinovaného sledě – Pickelhering nebo stockfish (treska), ad.  Tato postava měla <span style="color: #000000">bavit publikum německy a tím způsobem stručně vykládat obsah příběhu.</span>Nejznámější byl <strong>HANSWURST, </strong>který se na jevišti udržel do 19. století. <span style="color: #000000">Robustní drsný sedlák a pivař s výrazným bavorským akcentem. Nosil zelený špičatý klobouk, červený kabát a dlouhé žluté kalhoty. Nejvýznamnější představitel </span><span style="color: #000000"><strong>JOSEPH ANTON STRANITZKY</strong></span><span style="color: #000000"> (1676 – 1726) – se svým německým souborem jako první získal stálé divadlo – U korutanské brány. </span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" align="justify"><span style="color: #000000"><span style="text-decoration: underline"><strong>Johannes Velten</strong></span></span><span style="color: #000000"> vedl významnou německou hereckou společnost, snažil se povznést divadlo adaptacemi her Corneille, Moliéra aj. Sám psal hry z Bible, hrdinských eposů a rytířských románů.  Jako první dosáhl, že jeho společnost byla povýšena na dvorskou.</span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify">
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><span style="text-decoration: underline"><strong>SNAHY O ZMĚNU</strong></span></span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify">
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"> <strong>JOHANN CHRISTOPH GOTTSCHED</strong></span><span style="color: #000000"> (1700 – 1766) a </span><span style="color: #000000"><strong>KAROLINA NEUBEROVÁ</strong></span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000">Představitel ranného osvícenství. Poetika Gottschedova vychází z aristotelovských principů napodobování podle přírody.  Vystudoval vysokou školu, chtěl povznést mravní úroveň a umělecký vkus Němců a to nejen vzdělanců a aristokracie, ale i prostých lidí. Divadlo ho přitahovalo, protože v něm viděl prostředek jak oslovit masy. </span><span style="color: #000000">Byl proti Hauptakcím, improvizacím, bruleskním dohrám a hanswurstiádám.</span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000">Vzorem se mu stal francouzský klasicizmus (Corneille) Jeho dílo považoval za vzor a svá díla pak psal dle pravidel francouzského klasicizmu. Požadoval věrnost kostýmu. </span></p>
<p style="margin-left: 0.5cm;margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><em><strong>Umírající Cato – </strong></em></span><span style="color: #000000">úspěšná veršovaná tragédie</span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000">Společnici pro své divadelní záměry nachází Gottsched v Caroline Neuberové (1697 – 1760). Domluví se s ní a vytváří projekt </span><span style="color: #000000"><strong>„</strong></span><span style="color: #000000"><em><strong>Dobře řízeného divadla</strong></em></span><span style="color: #000000"><strong>“</strong></span><span style="color: #000000">. V herecké společnosti Neuberové dochází pod jeho vlivem k proměně dramaturgie – Neuberová hraje Gottschedovy hry a dbá se na společenské vystupování a postavení herců. V 1737 napsala Neuberová krátkou hru, v níž vyhnala Hanswursta z jeviště. V 1739 na žádost publika byl Hanswurst zpátky. </span><span style="color: #000000">Neuberová zrušila improvizaci, hercům určovala dodatečné povinnosti (malování kulis, šití kostýmů) a dohlížela na soukromý život ve snaze překonat morální předsudky vůči hercům.  Protože neuspěla tak jak si představovala, začala diváky napadat pro nedostatek vkusu. 1739 se rozešla s G. </span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify">
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000">G. a N. sice ve všem neuspěli ani neprohráli. Ve 40. letech bylo pravidelné drama na repertoáru všech německých souborů (zastoupeno především hrami ze šestisvazkového výboru her publikovaného G. Pod titulem Německé jeviště). Inscenační postupy Neuberové převzali i další společnosti a tak i když byli oba terčem posměchu ze strany dramatiků a herců, umožnili jejich budoucí úspěchy. </span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"> </span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify">
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify">
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><strong>GOTTHOLD EPHRAIM LESSING</strong></span><span style="color: #000000"> (1729 – 1781)</span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000">Rozhodující je pro Lessinga vztah k antice. Hlásá zásadu vrátit se k Aristotelovi a originálním antickým dramatům, ne zprostředkovaně přes francouzský klasicizmus, což vyčítá Gotschedovy.</span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><em><strong>Divadlo pana Diderota</strong></em></span><span style="color: #000000"> – překládá Diderotovy úvahy o divadle a některé  jeho hry.</span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000">Tyto Lessingovy kritické postoje způsobí, že v 1767 je založeno </span><span style="color: #000000"><em><span style="text-decoration: underline">v Hamburgu Národní divadlo.</span></em></span><span style="color: #000000"> </span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><em><strong>Hamburská dramaturgie</strong></em></span><span style="color: #000000"> – spis, ve kterém Lessing vydal písemná hodnocení a kritické reflexe o každé inscenaci v Národním divadle. </span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><em><strong>Mladý učenec</strong></em></span><span style="color: #000000"> – veselohra napsaná pro společnost Neuberové. Jedna z prvních her, ve které se Lessing pokouší formovat podobu nového německého dramatu.</span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><em><strong>Miss Sara Sampsonová</strong></em></span><span style="color: #000000"> – první německé měšťanské drama. Signalizuje porušení klasicistických pravidel. V návaznosti na Diderota se hrdinou stává měšťan. Podnětem pro hru se stal anglický román a anglické drama Kupec londýnský. Příběh ctnostné dívky, která je přičiněním nelítostného otce a ničemného milence dohnána k smrti. Ukazuje se krize v rodinných vztazích. Pouze kritické události je napravují. </span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><em><strong>Mina z Barnhelmu aneb Vojácké štěstí</strong></em></span><span style="color: #000000"> – první významná německá veselohra odehrávající se po sedmileté válce. </span><span style="color: #000000"><em>Milenci jsou z protistran a symbolizují problémy plynoucí z rozdělení Německa. Spojení milenců v závěru hry má tudíž zvláštní význam. </em></span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><em><strong>Emilia Galotti – </strong></em></span><span style="color: #000000"><em><strong> </strong></em></span><span style="color: #000000"><em>Otec zabije vlastní dceru než aby ji nechal zneuctít tyranem.</em></span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><em><strong>Moudrý Nathan – </strong></em></span><span style="color: #000000">dramatická báseň původně nezamýšlená pro jeviště. Velký úspěch – zobrazuje postavy zastupující judaismus, islám a křesťanství. Lessing chce ukázat, že jedinou plodnou doktrínou je universální láska.</span></p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://blog.o106.com/umenovedy/2008/05/25/nemecko-18-stoleti/feed/</wfw:commentRss>
		</item>
		<item>
		<title>Anglie 18. století</title>
		<link>http://blog.o106.com/umenovedy/2008/05/25/anglie-18-stoleti/</link>
		<comments>http://blog.o106.com/umenovedy/2008/05/25/anglie-18-stoleti/#comments</comments>
		<pubDate>Sun, 25 May 2008 17:24:55 +0000</pubDate>
		<dc:creator>janka</dc:creator>
		
		<category><![CDATA[Kapitoly z dějin divadla 2]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://blog.o106.com/umenovedy/?p=7</guid>
		<description><![CDATA[V 1642 je puritánským parlamentem přijat zákon, který na dobu pěti let zakazuje provozovat divadlo. Slavný Globe je zbořen. Některé herecké skupiny se rozpadly, jiné zákaz porušují, uplácejí úředníky a pokoutně hrají dál a další kočují Evropou. V 1647 se zákaz ruší a divadlo se povoluje. Dva roky nato, v roce 1649, se ustanovuje zákon, dle [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000">V 1642 je puritánským parlamentem přijat zákon, který na dobu pěti let zakazuje provozovat divadlo. Slavný Globe je zbořen. Některé herecké skupiny se rozpadly, jiné zákaz porušují, uplácejí úředníky a pokoutně hrají dál a další kočují Evropou. V 1647 se zákaz ruší a divadlo se povoluje. Dva roky nato, v roce 1649, se ustanovuje zákon, dle kterého jsou herci považováni za vandaly a trestáni. </span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000">Vzniká nový útvar - tzv. </span><span style="color: #000000"><em><span style="text-decoration: underline">drol</span></em></span><span style="color: #000000">, což je zkrácená verze alžbětinských her. Je to výtah nejatraktivnějších pasáží směřujících k zábavnosti.</span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000">Po restauraci dochází k obnově divadla. Panovníci jakoby chtěli právě skrze divadlo demonstrovat své vítězství nad Cromwellem a puritány. Těž se obnovuje královská funkce Mistr radovánek – ministr pro zábavu.</span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000">V Anglii zůstává obliba divadla jako takového i způsob jeho organizace z dob alžbětinské éry, nikoliv ovšem, co se týče dramatiky! Rovněž se už nikdy do soudobých divadel divadelní aktivita z alžbětinské doby 16. století nevrátí! </span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><strong>Sentimentální komedie + osvícenská činnost</strong></span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000">Dnes nazýváme drama 18. stol. za sentimentální proto, že nám mnohé postavy připadají nepřirozeně dobré a jejich problémy se vyřeší až příliš snadno. </span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify">
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify">
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify">
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify">
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify">
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><strong>RICHARD BRINSLEY SHERIDAN</strong></span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000">-vedl Dury Lane</span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><em><strong>Sokové</strong></em></span><span style="color: #000000"> – komedie</span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><em><strong>Dueňa</strong></em></span><span style="color: #000000"> – baladická opera, překonala Žebráckou operu počtem v repríz. Vystupuje v ní řada jazykově odlišných typů – nářečí. Hrdina hry kapitán Absolut předstírá, že je chudým poručíkem a schází se tajně s dívkou. Ta netuší, že jde o muže, za něhož ji hodlá její otec provdat. Absolut je tak domněle svým vlastním sokem.</span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><em><strong>Škola pomluv</strong></em></span><span style="color: #000000"> – nej komedie, odhaluje zlomyslné intriky návštěvníků aristokratického salonu a pokrytectví Josefa Surface (podobnost Moliérův Tartuffa) Josefův bratr žije bohémským životem, ale v rozhodující zkoušce dokáže, že je dobrý a proto získá bohatou dědičku, která nevěří pomluvám. </span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000">pravzor konvenčních komedií – důležitá souhra a umění pointovat, ovládání kostýmu a znalost etikety</span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><em><strong>Kritik</strong></em></span><span style="color: #000000"> – satira na tragédii, kritiku, autory a módní podívanou</span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify">
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><strong>RICHARD STEEL</strong></span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><em><strong>Svědomití milenci</strong></em></span><span style="color: #000000"> – </span><span style="color: #000000"><em>Ctnost chudé Indiany je zkoušena, nakonec se zjistí, že je bohatá, takže svatbě už nic nebrání. O humorné scény se starají sluhové.</em></span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000">Koriguje se cíl komedie: nemá ani vzbuzovat smích či zesměšňovat, jako spíš vzbudit ušlechtilé city zobrazováním zkoušek statečně snášených sympatickými postavami, které jsou posléze svého trápeni zbaveny a odměněny. Steel chtěl vzbudit potěšení příliš znamenité na to, aby bylo směšné)</span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify">
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><strong>JOSEPH ADDISON</strong></span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><em><strong>Hra Cato</strong></em></span><span style="color: #000000"> - veledílo</span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify">
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><strong>JOHN GAY</strong></span><span style="color: #000000"> (1685 – 1732)</span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><em><strong>Žebrácká opera</strong></em></span><span style="color: #000000"> – ze života londýnské spodiny byl satiristickým komentářem společenské situace a udal tón značné části „okrajové“ dramatiky příštího desetiletí. </span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000">Ballad opera – převzala řadu operních konvencí, ale lišila se od nich střídáním mluveného dialogu a textů písní na populární melodie. </span></p>
<p style="margin-left: 1.5cm;margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify">
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><span style="text-decoration: underline">Divadelní budovy:</span></span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ"><span style="color: #000000"><em><strong>KRÁLOVNINO DIVADLO NA SENNÉM TRHU</strong></em></span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000">Původně činoherní divadlo, od roku 1732 se zde hrají opery. Své opery a oratoria zde uváděl i Handel</span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify">
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><em><strong>DRURY LANE</strong></em></span><span style="color: #000000"> </span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000">založena hned po restauraci v roce 1663. Patří k oficiálně povoleným divadlům. Je dokladem tehdejší tendence přebírat evropský typ kukátkového divadla. Divadlo v důsledku světelných efektů s živým ohněm několikrát vyhořelo. V 18. století v něm působil slavný herec Garick. Dodnes existuje v Londýně ve West Endu. Uvádí především muzikály. Je  vůbec nejstarším  soukromým divadlem v Londýně!</span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify">
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000"><em><strong>COVENT GARDEN</strong></em></span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000">založeno v roce 1732. Uváděly se v něm pantomimy – John Rich i opery – Händel. Opery se v něm uvádějí dodnes. Sídlí v něm Royal ballet. Je to divadlo subvencované státem.</span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ">
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://blog.o106.com/umenovedy/2008/05/25/anglie-18-stoleti/feed/</wfw:commentRss>
		</item>
		<item>
		<title>Preromantizmus</title>
		<link>http://blog.o106.com/umenovedy/2008/05/25/preromantizmus/</link>
		<comments>http://blog.o106.com/umenovedy/2008/05/25/preromantizmus/#comments</comments>
		<pubDate>Sun, 25 May 2008 17:22:28 +0000</pubDate>
		<dc:creator>janka</dc:creator>
		
		<category><![CDATA[Kapitoly z dějin divadla 2]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://blog.o106.com/umenovedy/?p=6</guid>
		<description><![CDATA[
Přípravná epocha romantizmu, která se objevuje v průběhu 18. století. Není možné ho na časové osy definovat určitě a jednoznačně. Tvoří přechod od klasicizmu s racionalistickou estetikou 17. století k romantizmu prosazujícímu citovost a fantastičnost. Projevuje tedy jak  tendence klasicistické, tak i tendence  k romantizmu. 
Vzniká v Anglii jako teoretický požadavek po originálním a osobitém autorském pohledu na [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="center">
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000">Přípravná epocha romantizmu, která se objevuje v průběhu 18. století. Není možné ho na časové osy definovat určitě a jednoznačně. Tvoří přechod od klasicizmu s racionalistickou estetikou 17. století k romantizmu prosazujícímu citovost a fantastičnost. Projevuje tedy jak  tendence klasicistické, tak i tendence  k romantizmu. </span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000">Vzniká v Anglii jako teoretický požadavek po originálním a osobitém autorském pohledu na svět. Zdůrazňuje se subjektivita. V 2. polovině 18. století se utváří tzv. </span><span style="color: #000000"><span style="text-decoration: underline">koncepce </span></span><span style="color: #000000"><em><span style="text-decoration: underline">„přirozeného umění“</span></em></span><span style="color: #000000">, jakožto tvorba preferující individuální prožitky člověka uprostřed přírody. Proto se za nejčistší umění pokládá </span><span style="color: #000000"><em>lidová tvořivost </em></span><span style="color: #000000">a k ní náležící ústní lidová slovesnost (pohádky).</span></p>
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify"><span style="color: #000000">Preromantizmus je hnutí velice rozporuplné. Tvůrčí svoboda, individualizmus, subjektivita nemohli umožnit vytvořit charakteristické společné znaky preromantizmu a proto uvnitř něho nacházíme rozdílné a rozporuplné jevy. </span></p>
<p style="margin-left: 0.69cm;margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="justify">
<p style="margin-bottom: 0cm" lang="cs-CZ" align="left"><span style="color: #000000"><strong>sentimentalizmus </strong></span><span style="color: #000000">– citový, přecitlivělý, zdůrazňující vnímání světa přes cit. Zasáhne celou evropskou literaturu a zjevuje se v 18. století jako projev nebo odraz měšťanské třídy. Nejvíc v Anglii, což souviselo s ekonomickým postavením měšťanů. Měšťané definují zájem o určitou tematiku i způsob, jak by mělo být umění tlumočeno. Sentimentalizmus se zabývá citovostí, utrpením ctností, individualizovanými prožitky nearistokratického jedince. Silně se projevuje ve formě </span><span style="color: #000000"><em>morálních týdenníků</em></span><span style="color: #000000"> (Gottsched ), které se obracejí k měšťákům a kritizují  dvorské mravy a aristokratický způsob života.</span></p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://blog.o106.com/umenovedy/2008/05/25/preromantizmus/feed/</wfw:commentRss>
		</item>
	</channel>
</rss>
