Snažím se poslední dobou vnímat maličkosti a musím se přiznat, že mi k tomu hodně pomáhá foťák. Vím, že se nemůžu pořád dívat na svět přes objektiv, ale přesto je to pro mě relaxace a způsob, jak vidět obyčejné věci neobyčejně. Třeba jsem dostala od bráchy žlutej tulipán. Pořád jsem kolem něj chodila a vždycky mi na něj přišel zrak. Venku bylo zrovna hodně škaredě a tulipán v pokoji přímo zářil. Napadlo mě vzít foťák a vyfotit ho tak, aby na pozadí bylo vidět to bezútěšné sychravé počasí a šedivý dům. pak mě zaujal dřevěný panáček na okně, kterého mám už od dětství a zkusila jsem mu udělat z tulipánu domeček a rázem se pro mě stal den mnohem hezčí, barevnější a veselejší. Na chvilku jsem se vrátila do doby kdy jsem si jako malá hrála. A při tom mi k tomu pomohla taková hloupůstka… Fotečky s dřevěným panáčkem najdete v minulém článku.